Kings and the Queens

#53

Kate:

"Ahooj!" zavolala jsem na El. "Ahoooj!!!" taky na mě křikla. Když jsem byla u ní, pořádně jsem ji objala. Dlouho jsem ji neviděla.

Seděly jsme na pláži, takže jsem měla čas, ji o tom všem co se stalo říct. Opravdu dlouho jsme si povídaly. "Mám hlad." řekla El. "Pojď... Něco doma určitě bude." řekla jsem a táhla ji k nám domů.

"Mňamiiii!" řekla a předběhla mě. Ta má asi fakt hlad. Něco k jídlu se doma našlo, tak jak jsem čekala, takže El byla spokojená. Já jsem oproti ní nic nesnědla. Jo už zase je mi špatně. Je to divný, mě skoro nikdy špatně nebývá a teď? Vlastně každý den. No asi si budu muset zajít k doktorovi, i když se mi tam strašně moc nechce.

"Co se děje?" zeptala se El. "Ale nic." usmála jsem se. Asi jsem moc dlouho přemýšlela nad tím, jak moc je mi špatně. "Já poznám, že ti něco je... Takže povídej." vyplázla na mě jazyk. "Doopravdy nic... Jenom je mi už pár dní špatně... To zase přejde." zazubila jsem se na ni. Ona se na mě podívala s přimhouřenýma očima a pak vyskočila. "Co když jsi těhotná?!" zařvala. "Co???!!" vykulila jsem na ni oči. "Není to tak nereálný, jak si myslíš." usmála se. "Ale jo je... Já nejsem těhotná." převrátila jsem oči. Jak ji tohle sakra mohlo napadnout?!

Luke:

Seděli jsme s klukama na hotelovém pokoji a dívali se na filmy. Zrovna teď by jsme měli něco skládat, ale dneska jsou kluci extrémně líní. A vlastně já taky, i když od rána přemýšlím, takže mám pocit, že mi za chvilku praskne hlava.

Ještě chvilku jsme se dívali a pak se Mike rozhodl, že si chce jít zahrát fotbálek, který je dole v hale, proto chytil Ashe a oba odešli.

"Calume?" promluvil jsem na něj, když jsme byli v místnosti jenom my dva. "Hmmm." zamručel na souhlas, že mě vnímá. "Od rána na něco myslím a potřebuju to někomu říct... Můžu tobě?" zazubil jsem se. Calum se na mě znuděně otočil a začal mě poslouchat. "Je to asi pitomost, vím to, ale nemůžu si pomoct. Potřebuju na to znát tvůj názor." vysypal jsem ze sebe. "Tak mluv." řekl pořád se stejným nezájmem. "Já... Chci... Chci požádat Kate o ruku." řekl jsem rychle. Calum najednou vyskočil ze židle, skočil na postel vedle mě a oči měl vytřeštěné, jako kdyby ho do prdele kousla veverka. "Asi se tě začínám bát." řekl jsem a rýpnul jsem do něj, aby se normálně, vklidu posadil. "Fajn... Tohle musím rozdýchat." řekl a zhluboka se nadechl. "Až to zpracuješ, dej vědět co si o tom myslíš." ironicky jsem se usmál. "Já nechápu jak tě to napadlo... Tím nechci říct, že to nemáš udělat... Jenom to nechápu." řekl. "Chci to, protože už ji nikdy nechci ztratit. Vím, že to nebude jednoduché, ale přece jenom věřím, že to zvládneme. Miluju ji." řekl jsem a usmál jsem se, při vzpomínce na Kate. "Udělej to... Určitě bude nadšená." řekl usmívající se Calum. "Ale co když mě odmítne?" řekl jsem a pokrčil obočí. "Proč by to dělala? Sám si říkal, že věříš, že to spolu zvládnete a že ji miluješ. Pokud to cítí stejně, tak tě neodmítne." řekl Cal. Vážně mi teď dodal sebevědomí. Takže je to jisté, až přijedu domů, požádám Kate o ruku.

Po dlouhé době další díl... Doufám, že jste na mě ještě nezapomněli. Za chvíli bude konec, proto se chci zeptat jestli by jste stáli o další sérii. Už to mám celkem promyšlený, takže je to na vás. Dejte mi vědět do komentů. A teď proč jsem tak dlouho jic nevydala. Od začátku roku se snažím nabrat dobré známky a taky se pomalu, ale jistě blíží přijímačky. Ty ještě tolik neřeším, ale pololetní vysvědčení hodně, proto než to všichni budeme mít za sebou neočekávám, že něco napíšu. Ale kdo ví... Zázraky se dějí. Už sem nebudu nic psát, stejně to nakonec skoro nikdo nečtě. Takže hvězdičkujte ⭐ a komentujte ⬅. Zatím se mějte.. Pa Katy :) :* ❤❤❤