Kings and the Queens

#44

Ten streotyp nesnáším. Každý den je to stejný. Ráno vstanu, jdu do školy, jsem s El, jdu domů, udělám si úkoly, osprchuju se a jdu spát. Bože je to taková nuda. Říkala jsem na turné že se nudím? Tak to o proti tomuhle nebylo nic. A ne jenom že se nudím, ale ještě k tomu mam náladu pod psa. Chybí mi Luke, bráška, Calum, Mike taky Liam, protože vím že ho zase dlouho neuvidím.

"Ahoj lidi!" řekla jsem když jsem vešla do třídy. "Čau Kate." pozdravil mě Dylan. "Ahoj." řekl Cody vesele. Dylan a Cody jsou už dlouho mí kamarádi. Přes prázdniny jsem je málo vídala a teď mám na ně konečně čas. Za chvilku za náma došla i El. "Zajdem dneska někam?" zeptal se Dylan. "Joooo... Chci něco dělat!" řekla hned El. Já i kluci jsme se začali smát. "Fajn a napadá vás něco?" zeptala jsem se. "Můžem jít třeba do parku." řekl Cody. No nakonec jsme se dohodli že zajdem do kina. Smula Cody, ale byl jsi přehlasován. Tuším že mu to nakonec ani nevadilo.

"Tak na co že to vlastně jdeme?" zeptala jsem se když jsne vešli do obchoďáku. "No teď na jídlo!" řekl Dylan a usmál se. "A pak něco vyberem." dodal Cody. Šli jsme teda na nějaké jídlo. Já a Dylan jsme si dali čínu a El s Codym šli do mekáče. Pak jsme si všichni sedli k jednomu stolu. "Ahoj." řekl někdo kdo šel kolem mě. "Ahoj... Co tady děláš?" řekla jsem nadšeně a postavila se. "Nevěděl jsem co dělat, tak jsem se domluvil s kámošema, že půjdeme do kina." usmál se Jack a objal mě. Kdo by si to nepomatoval Jack je Lukův brácha. "Já to mám stejně." usmála jsem se a kývla hlavou směrem ke stolu kde seděla El a kluci. "No nic tak já půjdu... Třeba se potkáme v kině." usmál se a odešel. "Ahoj." zavolala jsem ještě za ním a zamávala mu. "Kdo to byl?" zeptal se hned Cody. "Lukův brácha... Kamarád." odpověděla jsem. "A kdo je Luke?" zeptal se Dylan. "Můj přítel." vysvětlila jsem a napila se. "To jsem nevěděl." řekl Cody. Vypadal trochu smutně, ale rychle se z toho dostal. "Tak jdem?" zeptala se El, když jsme měli všichni dojedeno. "Jasně." usmála jsem se a všichni jsme se pomalu zvedli a šli jsme směr kino.

V kině bylo fajn. Seděli jsme vedle Jaka a jeho kamarádů. Tak nějak jsem El i kluky s ním seznámila. Teď už jsem doma, ležím v posteli a nemůžu usnout. Najednou mi začal zvonit mobil, ani jsem se nedívala kdo volá, prostě jsem to zvedla. "Zlato?" ozval se v telefonu Lukův hlas. "Ahoj." řekla jsem a usmívala se od ucha k uchu i když jsem měla smutný hlas. "Tak co jak ses dneska měla?" zeptal se a bylo slyšet že se usmívá. "Nic moc byli jsme v kině. Potkala jsem Jacka a chybíš mi." řekla jsem. "A co jsi dělal ty?" zeptala jsem se. "Přes den jsme se s klukama byli projít, večer byl zase koncert a taky mi chybíš. Kdy se zase uvidíme?" zeptal se. "Kdy ti končí tour?" zeptala jsem se já. "Za dva měsíce." řekl přesně to co jsem nechtěla slyšet. Tak dloho bez něj nevydržím. Fajn budu tam muset jet znova, třeba až budeme mít nějaké týdení prázdniny, nebo tak. "Jsi tam?" slyšela jsem v telefonu. "Jo jo jsem. Promiň nějak jsem se zamyslela." řekla jsem. "Jsi unavená že? Kolik je doma? Půlnoc?" zeptal se. "Půl jedný." odpověděla jsem. "Už by jsi měla jít spát... Zavolám ti zítra." řekl Luke. "Miluju tě." řekla jsem a usmála se. "Já tebe taky." řekla. Chybí mi tohke slyšet když vedle něho ležím. "Prosím zaspívej mi něco, ať se mi dobře spí." udělala jsem psí oči, i když to nemohl vidět. "Dobře. Zavěsím až budeš spát. A neboj se já to poznám. Dobrou zlato." řekl Luke a začal zpívat. "Dobrou." řekla jsem ještě a pak jsem se zaposlouchala do Lukova zpěvu a zanedlouho usnula.

Tak jo další díl. Snad vás tyhle smutnější nepřinutí, aby jste to přestali číst. :D No budu doufat že ne. Pokud do konce týdne nepůjdu do školy tak budu asi hodně psát, ale pokud jo tak nevím kdy výjde další díl. Tak se zatím mějte a čauki :* :) <3
Ps. Dylana si představuju jako: Dylana o'Briana a Codyho jako: Peytona Meyera. (Sorry nevím jak se to skloňuje :D Každopádně Peytona máte v médiích. Líbí se vám tak moc jako mě? :3)