Kings and the Queens

#15

Sešli jsme schody a stalo se přesně to co jsem nechtěla. Ash na nás zíral s otevřenou pusou a výrazem doufám že to není to co si myslím. "O co tady jde?" zeptal se. Vážně to ti to ještě nedošlo. "Jdeme na večeři." odpověděl Luke a sešel schody. "Proč?" zeptal se znova Ash. Omg bratře zapoj mozek. Proč asi tak lidi chodí na večeři. Jsou dvě možnosti, buď pracovní schůzka nebo rande. Tak schválně co z toho to asi bude. "To jako nemůžem?" zeptala jsem se ho já. "Nejdete doufám na rande?!" zvýšil hlas. Jinak potlesk Ashi došlo ti to. "Jak tě to jenom napadlo?" zeptala jsem se ironicky, chytla jsem Luka ze ruku a šla jsem ke dveřím. "No to si děláte srandu! Nechtěl bych to ani normálně a ještě po tom rozhovoru. Víte jaký z toho bude průser jestli se to novináři dozví?! Luku copak vůbec neumíš zapojit mozek?!" křičel po nás zatím co se Luke obouval. "Ashi tobě to může být úplně jedno. Nevím kdy se vrátím. Nečekej!" řekla jsem, otevřela dveře a vyšla jsem ven. Luke se na něj ještě jednou podíval a pak taky vyšel ven.

"Páni takhle naštvaného jsem ho ještě neviděl." řekl Luke když jsme sedli do auta. Jeli jsme někam do města, asi. Já vlastně ani nevím kam chce Luke na tu večeři jít. No vypadá to že ví kam jede. "No jo, ale přejde ho to. Doufám. Stejně mu do toho nic není." řekla jsem a pokusila jsem se o úsměv. "Chceš zapnout rádio?" zeptal se po chvilce. "Nevím víš jak to dopadlo minule." odpověděla jsem a zasmála se. Luke se taky zasmál a pak zapnul to rádio. Celou cestu jsme si zpívali a smáli se.

"Tak jsme tady." řekl Luke když jsme procházeli městem. Nikdy jsem tady nebyla, ale byla to nějaká pizzerie. Jak jinak že Lukey. Usmála jsem se a šla za ním dovnitř. "Hele napadlo mě... Proč se nebavíš s Calumem?" zeptala jsem se. Nevím co proti sobě maj, ale skoro jsem je spolu neviděla mluvit. "Já nevím... Bavil jsem se s ním normálně, ale teď mi připadá že je na mě naštvaný. A to ani nevím proč." odpověděl a pokrčil rameny. Seděli jsme naproti sobě u stolu a strašně dlouho jsme si povídali. Samozdřejmě že jsme si dali pizzu. Když jsme měli dojezeno a dopito, tak Luke zaplatil (pro zajímavost nabízela jsem se, že svojí půlku zaplatím) a šli jsme ven.

"Bylo to moc fajn." řekla jsem když jsme se blížili ke mě domů. "Jo to bylo... Víc než fajn." řekl a usmál se. Už jsme stáli před domem, ale mě se ještě nechtělo jít domů. Máme toho s Lukem hodně společného a máme si pořád o čem povídat. Nevěřila bych tomu, ale cítím se s ním fakt dobře. "Nepůjdeme ještě na pláž?" zeptala jsem se ho. "Moc rád." řekl s úsměvem a šli jsme.

Seděli jsme na pláži. Už mi začínala být zima, protože bylo něco kolem 23:00. Člověk by čekal že tu bude teplo, ale nebylo. "Je ti zima?" zelptal se najednou Luke. Jak to mohl poznat. "Ne v pohodě." odpověděla jsem a usmála se. Zakroutil hlavou a dal mi přes ramena jeho koženou bundu. Kdyby mi nebyla tak velká, tak by to k těm šatům vypadalo i dobře. Seděli jsme a dívali se na oceán. Na hladině se odrážel měsíc a to vytvářelo krásné odlesky. Bylo to fakt romantický. Uvědomila jsem si že teď je to asi poprvý co bych Luka chtěla fakt políbit. Podívala jsem se na něj. Díval se do vody a na rtech měl úsměv. Víc jsem se k němu přitulila, abych na sebe tak nějak upozornila. Když se na mě podíval, okamžitě jsem přiložila svoje rty na ty jeho. Byl to po dlouhé době zase nádherný polibek. Začal hýbat rty a já těmi svými taky.

Už jsme zase vedle sebě jen seděli. Luke měl kolem mě ruku a já se mu opírala o rameno. Z tohohle dokonalého okamžiku nás dostaly nějaké blesky. "Není to to co ti myslím že ne?" zeptala jsem se starostlivě Luka. "Kate promiň já za to nemůžu. Nesnáším novináře!" řekl a postavil se. Šel přímo za tím chlapem co nás vyfotil a začal na něj řvát. Něco mu řekl a on pak odešel. Šla jsem za ním. Vypadal strašně smutně a měl lesklé oči. "Ale noták... Vždyť se nic nestalo. Všechno bude v pohodě." řekla jsem, usmála se a objala ho. Obětí mi opětoval. Odprovodil mě domů a tam se mi znova začal omlouvat. "Prosím přestaň lásko." řekla jsem mu a znova jsem mu dala pusu. Rozloučili jsme se a ja šla domů. Hned za dveřmi čekal naštvaný Ash. Že mě to nepřekvapuje!

Tak máme tu další čás. No nevím připadá mi taková nic moc, ale je nejdelší jakou jsem zatím napsala! Snad se vám líbí. Budu ráda za votes a prosím komentujte! Jinak dobrá zpráva vypadá to, že budu vydávat každý den vždycky večer... :D :* No to je asi všechno, tak zatím pa Katy :) <3
Ps. Ash nemá žádnou naštvanou fotku tak obrázek nahoře je alespoň pokus o ni :D