Medicine (10.kapitola- I DON'T WANNA DIE)

156 12 1
                                    

Johnny's POV:

Venku extrémně pršelo. Už bez něj nemůžu bejt. Prostě tam půjdu sám a omluvím se. Postavím se ke všemu jako chlap a ne jako srab a slaboch. Vzal jsem klíčky od auta a rozjel jsem se do nemocnice. Nemůžu žít s tím, že mě nemiluje. Teď nebo nikdy- vyber si! Na silnici to ubíhalo pomalu. Byla dopravní zácpa, ale nemocnice jinak není nijak daleko. Vylezl jsem z auta. Samozřejmě jsem si nevzal deštník. Než jsem došel přes parkoviště do nemocnice, tak jsem stihl totálně promoknout. Sundal jsem si bundu a zaťukal na recepční stolek. Sestra se asi trochu lekla, ale potom se zeptala, za kým jdu. "Daniel Murillo!" ohlásil jsem a rovnou jsem vyrazil k nim do pokoje. Otevřel jsem dveře.


Aron's POV:

Jen jsem viděl Ragana, jak jde za Dannym, když mě vezli na nějaký vyšetření. Doufám, že se neporvou... protože já tam nebudu.


Johnny's POV:

Vzal jsem modrou židli, co stála u stolku vedle okna a postavil jsem si jí k Dannymu. Sedl jsem si a sundal jsem si svojí promočenou beanie. Chytil jsem ho za ruku a nadechl jsem se. Chvilku se jen tak převaloval a potom se probudil. 

"Danny?" připravil jsem ho na to, že jsem to já a ne nikdo jiný. 

"Miluješ mě ještě?" řekl tiše, rozklepaně a zlomeně.

"Ano... a Ty mě?" bál jsem se, co na to řekne.

"Ne..." srdce mi nachvilku přestalo být. "Já Tě zbožňuju..." otevřel oči.

"Omlouvám se, za to, co jsem udělal... vím, že jsem to přehnal, neměl jsem bejt tak agresivní... jsem pitomej, žárlivej a sebestřednej idiot!" omluvil jsem se prakticky jedním dechem. Daniel si sednul a já se podíval kajícně na zem, abych se s ním nemusel hned střetnout pohledem. Všiml jsem si, že stojím v louži čirý tekutiny.

"Co je to?" na to, aby to byla voda, co ze mě stíkala, toho bylo moc a navíc se to táhlo, když jsem se pokoušel zvednout nohu. "Danny, co je to?" ukázal jsem a podíval jsem se mu do očí.

"Myslel jsem, že už mě nemiluješ..." ukázal nahoru. Kapačka byla prázdná a já si všimnul krve na ruce, očividně od toho, jak si to vytrhl.

"C-co jsi tu udělal?" do očí se mi nahrnuly slzy.

"Nemohl jsem si představit, že budu žít bez tebe. Myslel jsem, že už nebudeme spolu" jeho bezbarvé až světle modré rty se zkroutily do pohnutého úsměvu aon zavřel s bolestí oči. Natáhl jsem ruku a chtěl jsem zazvonit na sestru, ale Danny se v tu chvíli předklonil a začal zvracet. Normálně bych začal taky, ale byl jsem vyděšenej a navíc to byla jen krvavá voda.

"Omlouvám se.. netušil jsem... že Tě uvidím. Miluju Tě víc než co... cokoli na sv... světě..." otřel si zápěstím krvavu slinu a já z něj strhnul deku.

"Danny prosím! Ty to přežiješ!!! Nesmíš umřít! Půjdu s Tebou!!!" chytil jsme ho za ruku a na obličej mu kapaly moje slzy. Ne, můj Danny umře! A je to moje vina!

"Omlouvám se baby... opravdu... jsem to netušil..." naklonil se a znovu začal zvracet.

"Proboha..." neměl jsem daleko ke zhroucení.

"Zazpíváme si... naposle... dy.." chytil mě za ruku pevnějš. Kejvnul jsem.

"I don't wanna die, I don't wanna die

I don't wanna die so you're gonna have to

Now that I see... 

I see you buried

Six feet Below" - usmál se a podíval se na mě.

"Another life goes into the night,

I couldn't let 'em breathe 'cause I didn't wanna die" -dusil jsem v sobě pláč.

"Now that I see... 

I see you buried

Six feet Below" - usmál se ještě víc!

"It's not alright can you hear me as i cry

I couldn't let you live 'cause I didn't wanna die"- zařval jsem na něj prakticky.

"I don't wanna die, I don't wanna d-" - jeho stisk povolil, já už nevydržel nebrečet. "DANNY! DANNY!" nedýchal, nehejbal se, netiskl mojí ruku.

Hollywood Sickness [CZ]Donde viven las historias. Descúbrelo ahora