Hollywood Sickness [CZ]

Guzzle, Guzzle (5.kapitola)

Aron's POV:

Jorel už dávno zmizel někde v komplexu budov nemocnice a já jsem si nebyl jistej, jestli jsem doopravdy připravenej vejít dovnitř a vidět ho zas naprosto vyřazenýho. Naprosto zničenýho, prakticky mrtvýho. A možná, že už bude vzhůru, ale to pravděpodobně uteču.

Konečně jsem se odhodlal a otevřel jsem dveře. Zavřel jsem je zase za sebou a podíval jsem se na ně. "Ježiši..." popadl jsem jen ztěžka dech a přitáhl jsem si židli mezi ty dva a nejdřív jsem se podíval na George, na kterého dopadalo světlo, které skoro vypalovalo oči, jak se odráželo od všudypřítomné bílé barvy. Potom jsem se podíval na Daniela.

Bledou tvář měl nepatrně pootočenou ke mně, pusu pootevřenou s rozkouslým rtem.  V nose měl kanylu, vlasy směšně připlácnuté na čelo, dýchal pomalu a klidně, stejně jako mu bilo srdce. Ze zírání na něj mě vyrušil pisklavý zvuk, než jsem si vlastně stihl uvědomit, co to je, do pokoje opět vrthla skupina doktorů a odvezli George. Panebože. Teror, vidět, co se děje lidem, které znáte tak dlouho...

Ikdyž mě to vyděsilo a asi bych měl běžet za nima a vyzvídat, beztak bezúspěšně, jen jsem se zvedl a značně se třesoucí rukou jsem zavřel dveře. Upřímně, jsem tu spíš kvůli Dannymu... Vzal jsem teda židli, ruka se mi furt třásla, ale co. Dal jsem si jí napravo od Dannyho postele a chytil jsem ho za ruku. Klouby měl lehce sedřené, na malíčku měl náplast, možná se pořezal. 

Pořád jsem si živě vzpomínal jak ke mě tak před 3ma měsícema přišel, obličej nateklej a chtěl u mě zůstat... Do očí se mi zase vlily slzy a já se podíval na jeho obličej teď. Tolik modřin, zaschlá krev...

Sebral jsem odvahu a podíval jsem se na něj víc zblízka. Na jeho oči, které byly teď zavřené, ale i tak jsem si je pamatoval otevřené naprosto dokonale, protože jsem měl desítky příležitostí si je nastudovat. Na jeho tvář dopadla moje slza. Ucukl jsem hlavou nastranu a slzy jsem si otřel rukávem mikiny, kterou jsem měl na sobě. Vrátil jsem se k jeho rtům. Vybavil se mi ten polibek. Ten zatraceně krásnej polibek. "Jednou to stačilo..." sykl jsem si sám pro sebe, ale moc jsem se nepřesvědčil, jestli mám mluvit pravdu. Rozhlídl jsem se.

Všude bylo ticho.

Potom jsem ho políbil.

A znova.

A znova.

Sedl jsem si zpátky, tolik adrenalinu jsem v žilách neměl už pěkně dlouho. Ikdyž byl v bezvědomí, ty jeho rty byly pořád stejné. Byly stejně měkké, stejně úžasné... ale ta měděná chuť krve se prostě nedala jen tak přehlédnout. To mi ale ve skutečnostu nevadilo. Je tu se mnou. Žije a to je hlavní. Jen doufám... že se probudí... co nejdřív...

Matt's POV:

"Proboha Kurlllllll!!!!" třásl se mnou Jorel. Otevřel jsem oči. "Co je?" plakal a zbytek taky a Dylan si okusoval nehty- byl nervní. "George znovu operujou..." zaskřípal Jordon zubama. "Proboha!" postavil jsem se. Vanessa utěšovala Jorela a já tomu nechtěl ani uvěřit. "A... co se stalo?!" podíval jsem se na něj. "Nějaká náhlá zástava, nebo nějaký krvácení..." zlomil se Dylanovi hlas a já si sedl vedle nich. "Kurva..." o začal jsem taky brečet. George nesmí doprdele umřít! Je to George! Johnny 3 Tears! J3T! Tha Server! Bez něj bychom NIKDY nebyli HOLLYWOOD UNDEAD. Už nikdy... KURVA PROSTĚ NIKDY! "A co Danny?" sykl jsem a po kapsách jsem hledal kapesníky, abych si mohl utřít slzy a vysmrkat se. "je tam Aron, nevíme..." ozvalo se od Jorela. "Vážně?!" řekli všichni i Vanessa. Zakejval hlavou. To proto tam nikdo nešel? No moment, ale vždyť to taky nevěděli. Neměli odvahu? Nebo jsme pořád NEPŘÁTELÉ. Hmmm? Ale proč by chodil Georgeovi a Dannymu na svatbu? A není to jedno?? Seru na to všechno!!! Teď se můžu jen modlit za George!!!