Medicine (3.kapitola- FUCK YOU!)

184 12 2
                                    

Johnny's POV:

Přímo mezi mnou a Dannym přistál Jorel a hned po něm mi na hlavu přistála ta jeho připitomělá pískací kost. "Co chceš Joreli?" sice už mi to nepřišlo tolik vtipný jako obvykle, ale stejně jsem se začal smát. "Chci vás ohoblovat..." zazubil se a vrhnul se na Dannyho a začal z něj tahat deku. Nepochopitelně mě zalila vlna žárlivosti. "Nesahej na Dannyho!!!" odstrčil jsem ho a on spadl na zem. To jsem už v úmyslu nechtěl, ale stalo se. "J3! Co děláš mýmu psovi?" ve dveřích se objevil ne zrovna nadšenej Dylan. Vzal kost, co se teď taky válela na zemi a zapískal. Jorel se sebral ze země a oba odešli, Jorel po čtyřech, ale dveře nezavřeli. "Nemusel jsi ho schazovat, J..." řekl tiše Danny. "Nebude na tebe sahat..." odpověděl jsem prostě. Jen se pousmál a začal se oblíkat. Následoval jsem ho a šli jsme do obýváku. Čórnul jsem Charliemu jedno pivo a posadil jsem se na pohovku vedle Matta a Danny se usadil na koberec vedle mě, jak je to jeho zvykem. "Kde je Jorel?" rozhlídl jsem se, když jsem ho nikde neviděl a všichni ostatní, teď už i Charlie, tam byli. Najednou se ale ozvalo štěkání, nebo teda tak to mělo asi v jeho podání znít a on skočil Dannymu na záda. Ten se lekl, J-Dog ho svalil na zem a začal mu olizovat tvář. "Ahhh, Joreli, jezdí mi z Tebe mráz po zádech, přestaň!!!" smál se Danny. "Jdu si zahulit..." nemohl jsem se na to dívat a odešel jsem.


Danny's POV:

Jorel mě zasedl a pořád mi olizoval tvář. "J-Dogu, ty prase jedno!!!" smál jsem se nahlas. "OLÍZNU TI OKO!!! JAKO V JAPONSKU!!!" zařval a já si teprve až teď všiml, že Johnny odešel.

Naštval se snad?

"Dogu, fakt ne, ty prase jedno..." sedl jsem si a najednou jsem ucejtil JEHO JAZYK v MÝM OKU!!!! "Ty hovado!!!" dal jsem mu ze srandy výchovný pohlavek a podíval jsem se na Dylana a Charlieho. "Šel hulit na balkón..." pochopili to rychle a já se zvedl a šel jsem za ním. "George?" chytil jsem ho za rameno a on se na mě otočil. A vypadal naštvaně.... HODNĚ NAŠTVANĚ. "Co je?!" zasupěl. "Proč seš naštvanej kvůli takový píčovině?!" nečekal jsem od něj takovej tón. "Já nejsem naštvanej..." otočil hlavu na stranu. "Jo a já jsem Madonna..." zeřval jsem zpátky. "Možná jsem jen naštvanej, že Ti stojí péro z Jorela!!!" zařval ještě víc nahlas a strčil do mě. "COŽE?! Jak Tě to napadlo?!" musel jsem přidat výsměšnej tón. "Myslíš, že jsem neviděl, že se ti to líbilo! Tys vzdychnul!!!" dal mi facku."Proč mě mlátíš ty debile! Já nebalím Jorela!!!" vrátil jsem mu to. "Víš co? Už Tě nechci nikdy vidět!!" zařval. "FAJN!!!" A moje srdce se rozletělo na milion malých kousků. Vtrhl jsem do pokoje, sbalil jsem si pár věcí a vzal jsem klíčky od svýho auta. Sedl jsem si do auta a začal jsem brečet, zatímco jsem řídil. Asi... jedu domů. Co nejdál od něj. Proč se nasral... VŽDYŤ JÁ HO MILUJU!!!


Charlie's POV:

Uslyšeli jsme křik z balkónu a pak kolem nás proletěl Daniel a za pár vteřin vyletěl ze dveří a uslyšeli jsme jenom jak gumy jeho auta zapištěly na silnici. Zachvilku za ním se vyřítil George a ten si to namířil rovnou ven. "No dopíči..." řekli jsme sborově a pořád jsme nevěřili, že zrovna tihle dva by se mohli takhle rafnout. Jorel vypadal provinile. "Kámo..." objal jsem ho. "To bylo kvůli mě?" řekl vyděšeně. "Ne... to jen on bere všechno moc... vážně..." řekl Dylan a přidal se k obětí. "A Matty se přidá taky..." a přidal se.

Hollywood Sickness [CZ]Where stories live. Discover now