Nevydařený Pokus O Lásku

38. The End

Ne úplně chvilku jsme na sobě znaveně leželi. Mohlo to trvat i pět minut, co byl neustále ve mně a jen tiše podřimoval. Vzbudil nás ale můj jemný chechot. „jsem nahá, je mi zima" posmrkla jsem si. „ale ne, broučku... Tu máš" slezl ze mě a podal mi mou dlouhou košili. Ani vzít jsem si ji nemohla, protože mě totálně rozbil. Lehl si tedy opět nademne, povzbudivě a s úsměvem mě políbil na rty, a pak se zase posadil. S ním jsem si sedla i já, a vzala si z jeho rukou svou košili. Protože viděl, že jsem ji sotva čapla do ruky, mi ji tedy opět sebral a rozhodl se mi ji navléct sám. „ukaž" pronesl mile a navlékl mi ji. Pak mě jen s úsměvem pohladil po rameni, a já hned se zavřenýma očima padla do jeho postele. On se mezitím oblékl taky, a následně si opatrně lehl nademne. Dal mi dvě dlouhé pusy na tvář, pak mě po ní pohladil, a dal mi ještě třetí. Pak ze mě ale opět slezl.
Po pár vteřinách se ke mně přiblížil. „donesla sis knihu, broučku" připomněl mi a ukázal ji před mýma očima. „joo!" vyhrkla jsem a posadila se. „přečteš mi ji?" požádala jsem mile. „přečtu" usmál se roztomile a postavil si polštář, aby se o něj mohl opřít. Hned jsem se k němu přitulila z boku, a hlavu si položila na kraj jeho hrudi. Jednu svou ruku si položil kolem mého pasu, a otevřel knihu. „umíš číslovky?" poškádlila jsem ho. „jen nějaké" zažertoval. „skončila jsem na straně dvacet jedna" informovala jsem ho, a znovu se nabažila jeho vůně. „dvacet jedna, říkáš?" řekl si tiše a přitom listoval. Jen jsem udělala zvuk na náznak souhlasu a zvedla hlavu. Dlouze jsem ho políbila na tvář, a pak si hlavu zase položila na jeho hruď. „pupí..." pronesl a přestal listovat. „mh?" vyzvídala jsem mile a zase se na něj podívala. On se na mě díval celou dobu. Krátce se podíval na knihu aby se ujistil, že tam má založený prst, ale pak se opět koukl na mě. „nuže" uvědomil si a zase se podíval na knihu. „kolikátá strana?" zeptal se ještě. „vím, že trpíš zepomnětlivostí, ale Legolasi... Tohle jsme zmiňovali před minutou!" zasmála jsem se a zachumlala se do jeho hrudi. „vím to! Dvacet dva!" zasmál se. „jedna!" opravila jsem ho se smíchem. „strana jedna?" divil se pobaveně a začal tedy listovat zase zpátky. „nee!" smála jsem se a vzala si knihu do rukou. On hned využil svých volných ruk, a ihned s nimi obmotal mé tělo. Přitiskl se na mé prsa a silně mě objímal. S širokým úsměvem jsem mezitím listovala určitou stranu. Když jsem ji konečně objevila, pohodila jsem otevřenou knihu na postel a objala ho nazpět. „Legi" tulila jsem si ho k sobě a pusinkovala ho po vlasech. „jsi moje?" zeptal se. „ano" odpověděla jsem. „jenom moje?" ptal se zvídavě. „jenom, jenom tvoje" tiskla jsem se. „už navěky?" vyzvídal. „už navěky" souhlasně jsem to po něm zopakovala a znovu ho políbila do vlasů. On se ale začal rovnat, díky čemuž byl zase ve vyšším bodě než já. Hluboce se mi zadíval do očí a oběma rukama si mě přitáhl blíž. „slibuješ?" zeptal se vážně a všechna zábava mu z obličeje vymizela. Jen jsem se mile pousmála a jedním prstem mu začala rýsovat znaky na jeho košili, umístěné na hrudi. „tvoje jsem pořád, a navždy budu, Legolasi. Mé srdce si jasně vybralo tebe. Proto jsem ti ho dala. Teď ho vlastníš, spolu s celým mým tělem... Už, navěky" usmívala jsem se. Oba jsme si v tu samou chvíli, přiložili dlaně k hrudím, tím pádem se Legolas začal tak nesmírně radovat, že si mě k sobě tiskl tak pevně, až mi málem popraskali kosti. „miluju tě! Miluju tě! Miluju!" volal přitom nadšeně. „já tě taky milujuuu!" zvolala jsem radostně, a zažívala jeden z nejlepších pocitů na světě. Byl tolik šťastný z toho, že jsem si vybrala jeho... Tak moc. „Legi můj" cukrovala jsem opětovaně a přitiskla si hlavu k jeho rameni. On mě hned opětavě silně objal, ale díky bohu už zase zmírnil na tu svou sílu.

„pupiku?" zeptala jsem se najednou asi po pěti minutách. „ano, zlatíčko?" optal se mile a odtáhl si mě, aby mi viděl do očí. „čo ta kniha, huh?" mrkla jsem na něj. „no vidíš! Tak" popadl mě, a opřel se o ten polštář. Vzal knihu a chtěl začít listovat, když v tom si všiml, že už je to na správné straně. „udělej si pohodlí, Teliss, jde se na to" trochu si pokašlal, a já se mezitím přitulila k jeho hrudi. Začal pomalu a klidně číst, a já přitom zavřela oči a představovala si to.