To the end | Dreamnotfound

Hundred and twenty

George's POV.

„Nepůjdeš za Dreamem? Je tam sám celou dobu” Skeppy mi loktem narazil do paže a já na to na něj nespokojeně mlaskl, na což vůbec nebral ohled. Podíval jsem se na bok, přesně tam, kde Dream seděl. Jak Skep řekl, tak tam Dream seděl sám, s jednou pochopení vedle sebe, aby nebyl v úplné tmě. Sledoval jsem ho možná až moc dlouho, jelikož hlavou lehce posunul více naším směrem a já tak pochopil, že se na mě taky podíval. Na to jsem od něj prostě pohled odtrhl a zafuňel jsem. Podíval jsem se na Sapnapa a naznačil jsem, ať se zvedne. Chvíli na mě koukal jako na idiota, než mu kolečka v hlavě cvakla a rychle se sesbíral. Obešel náš kroužek kolem ohně a počkal, až se z místa dostanu i já. „Co?” zeptal se a já ukázal k Dreamovi. „Furt jsem na něj naštvanej, jdeš se mnou” na to si hlasitě povzdechl jako malé dítě, ale tak či tak šel.

Došel k Dreamovi jako první a nervózně ho pozdravil. Já si jen sedl o něco dál a z inventáře jsem vytáhl jídlo, které jsem mu schoval, kdyby za ním nikdo nepřišel. „To už je po druhý co jsem odešel od Karla a Quackityho” zamručel si nespokojeně Sap, ale i tak lehce strčil do Dreamovi ruky. Já mu zatím mlčky nabídl jídlo a on si ho přebral. „Jo? A proč? Zase s Gogym někam zelézt?” nad jeho poznámkou jsem se zasekl a zmateně zamračil. Se Sapnapem jsme si prohodili pohled, než se Sap uchechtl a protočil očima. Nevím, jestli byl zrovna vtip. Dream neměl klasicky provokativní tón jako obvykle. „Jo, já a George jsme si hodně blízko poslední dobou. Doslova mě i objal” zahihňal se a já ho praštil do ramene, na což sebou cukl a já se ušklíbl. To má za to. Nervózně se ke mně přiblížil a položil ruku za mě, na což jsem mu už ani nereagoval. Dream cukl rukama a zafuňel. „Vsadil bych se. Dělali jste i něco víc?” na tohle pustil masku, že si Dre jen dělá srandu i Sapnap a odtáhl se ode mě. „What the hell, kámo. Jasně, že jsme nic nedělali” Sapův hlas byl trochu tišší a vyhýbal se očnímu kontaktu jak mého tak Dreama i přes masku. „Jo? Mám ti věřit jen tak? Pořád spolu někam utíkáte” podezříval nás a já jen zklamaně koukal do země. Páni. Nevěří mě, ale ani Sapnapovi? „Doslova mám dva kluky a nic proti tobě, Gogs, ale on fakt není můj typ” bránil se. Snažil se neznít naštvaně a zraněně, ale hlas mu trochu přeskakoval. Na jeho poznámku o mě bych normálně reagoval možná nějakým vtipem, o tom, že Quackity je bez otázek taky twink, ale teď jsem mlčel. Polkl jsem nepříjemný pocit a změnil jsem svoji polohu. „Právě. Máš dva kluky, nestačí ti? Potřebuješ dalšího?” na tohle si Sapnap odfrkl a mlčel jako já. Posmrkl si a sesbíral se s tichým "Okay". Opřášil si kalhoty a věnoval mi smutný úsměv. „Dream má dnes krámy a já nepotřebuju zranit pocity, takže-takže uh...jdu za svými dvěma příteli, které miluju nade vše” při zmínce Karla a Quackityho dal větší důraz a bez dalšího slova odešel. A pak bylo ticho.

„Páni” vydechl jsem překvapeně a utřel jsem si tváře, než jsem se otočil směrem, kudy Sap odešel. To bylo hnusný. Sapnap lehce poklepal Karlovi na rameno a něco mu pošeptal, než se na něj kompletně otočil a potom se podíval na nás. Já se vrátil k Dreamovi, který zápěstím stále trhal oproti poutům. „Clayi” použil jsem jeho reálné jméno, na což prudce zvedl hlavu a zakňučel. „Já-...poslyš, tohle- ugh” povzdechl jsem si, snažíc se najít správná slova. Nakonec jsem ale ztichl a sklonil hlavu. „Já asi...radši půjdu” zamumlal jsem a zvedl se. „Počkej, miluju tě!” ozval se Dream konečně, ke mně. Znovu chvíli jsem se zastavil a věnoval jsem mu úsměv. Neodpověděl jsem a vrátil se k táboráku. Všiml jsem si, že Sapnap, Karl i Quackity byli pryč.

Karlnapity sad kapitola? 👀