To the end | Dreamnotfound

Seventeen

Na celou Dreamovu ruku jsem poslal Sapnapa ještě alespoň čtyřikrát. Strašně si při tom stěžoval, čímž rozptyloval Dreama od bolesti.

Alespoň trochu...

Ruku jsem mu začal obvazovat. Nebyl jsem si jistý, co přesně to bylo, ale obvaz určitě ne. Ale fungovalo to jako ono.

„Fajn, asi to máš" rozcuchal jsem mu vlasy a oddálil se. On nic neodpověděl a jen začal žvýkat nějaký steak. „Na kolikati jsi byl?" zeptal se Sapnap a unaveně si sedl vedle Dreama.

„Jeden a půl" odpověděl mezi sousty a obvázanou rukou si tak trochu kryl pusu, když jedl.

Na to jsem protočil očima.

„Příště tě fakt už nezachraňuju" zavrčel Dream a Sap na něj jen udělal psí oči.

Dream si odfrkl a dojedl svých pár steaků, aby si doplnil Hunger bar.

Podíval jsem se z okna a povzdechl si, když mi došlo, že slunce už zapadalo. Východ to teda určitě nebyl, že ano.

„No...asi bych měl jít domů" Sapnap se plácl do stehen a znovu se zvedl.

Bylo trochu divné, když řekl "domů".

Nic tu nemohlo být jeho skutečně jeho dům, ale přesto tomu tak říkal.

„Nezabij se" popřál mu Dream a uchechtl se. Sapnap jeho smích napodobil a sklonil se k němu pro objetí, které dostal. Více méně. Nick se do objetí celý opřel, ale Dream měl jen jednu ruku na jeho rameni.

Sapnap se potom odtáhl, mě jenom zamával a vyšel dveřmi ven.

No a tak jsme tu zůstali sami.

„Měl by ses vyspat" zašeptal jsem a Dream jen zakýval hlavou. Mlčky si lehnul do své postele a ruku si dal za hlavu.

Evidentně se spát ještě nechystal a ani já ne.

„Pořád-- pořád nechápu, že jsi tak klidný" vydechl a otočil se na bok, aby se na mě mohl podívat.

Já jsem pokrčil rameny a pouklidil zbytek bordelu kolem. „Taky mi to přijde trochu divný" přiznal jsem a přešel k postelím.

On se automaticky posunul dozadu, aby mi dal prostor a já si tedy sedl.

„Kdyby Phil našel tu knihu, možná bychom něco zjistili" zapřemýšlel jsem nahlas a zahleděl se z okna ven.

Slunce už zašlo a jediné osvětlení bylo pár pochodní.

Dream zamručel na souhlas a znovu si lehnul na záda. Potom jsme byli ticho.

Byla to taková příjemná atmosféra, i když to ticho bylo jen malinko trapné.

Bez Sapnapa to bylo jiné.

Rozhodně to bylo fajn, protože Dream je super, ale jiné.

Bože a to o nich nevím vůbec nic.

„Když nad tím tak přemýšlím," začal a zvedl se do sedu. Okay, ten nevydrží na jednom místě dlouho. „Techno by mohl vědět víc" řekl úplně randomnoz přezdívku a potom si tleskl. Techno?

Fakt Techno?

Nadšeně poskakoval na svém místě a šeptal, že by to fakt mohlo vyjít. Zněl přesvědčeně, že to ten týpek mít u sebe musí.

Já jsem taky doufal.

Phil řekl, že ta kniha musí mít odpovědi a já potřeboval vědět dost věcí.

Hlavně se odsud tedy dostat...

„N-notak Friend!" z myšlenek mě vytrhl vysoký křik. Hned jsem sebou trhnul a podíval se za hlasem.

Wilbur se snažil protlačit modrou ovci skrz dveře.

„Do-do teď ti to šlo! P-prostě se procpi" jeho hlas byl teď trochu víc tlumený, ale pořád by se to dalo předpokládat za křik.

Já pozvedl obočí a podíval se na Dreama, který teď ležel na břichu, aby mohl Wila taky vidět.

„Klidně ty dveře rozbij" Dream se uchechl a Ghostbur zakřičel tak vysoko, že jsem myslel, že mi praskou ušní bubínky.