Fourty one

1K 125 24
                                    

Byli jsme spolu dosti dlouho. Sedli jsme si na kraj cesty. Dream si tam vylíval srdíčko a já ho uklidňoval. Ruku jsem měl přehozenou přes jeho rameno a palcem přejížděl po mikině.

„Děkuju” zašeptal tiše, když se tak nějak uklidnil a víc se o mě opřel. „Uh-huh”

Nečekal jsem, že Dream bude někdo tolik emocionální, ale popravdě mi to nevadilo. Bylo poznat, že ho to celé vyčerpávalo a jestli krom Sapnapa byl sám, nedivil jsem se.

„A-asi jsem už okay,” zamumlal po minutce a trochu moc prudce se zvedl. Oprášil své kalhoty a odkašlal si. „Musíme najít Ranbooa” otočil se a natáhl ke mně ruku. Na to jsem se slabě usmál a s jeho pomocí se taky zvedl.

„Kde začneme?” zeptal jsem se a jeho ruku nepouštěl.

Bylo příjemné, když mě držel za ruku.

Navíc jsem ho mohl takhle ještě uklidnit, takže to byla výhra pro nás oba.

„V L'manburgu nebyl, takže musíme zkusit jen tak kolem” naprosto bez váhání se někam rozešel a mě tom tak začal tahat za sebou. Nijak jsem to nekomentoval a prostě ho následoval a doufal, že se Ranboo někde zázračně objeví.

„Steknak ale za Technobladem nemůžeme...” započal jsem rozhovor a trochu přidal do kroku, abych ho doběhl a mohl jít vedle něj. On se na mě lehce podíval, ale potom se vrátil k rozhlížení všude kolem.

„A to proč?” zeptal se nazpátek a já protočil očima „Nevím, kdo je ten, co mi řekl, že mě do Netheru nepustí, dokud se něco nenaučím” s jasnou otravou v hlase jsem mu připomenul nedávný rozhovor. Naštěstí se slabě zahihňal a já si alespoň oddechl, že ta smutná nálada je pryč.

Nelíbí se mi smutnej Dream.

„Asi to uděláme podle toho, kde Techno vůbec bydlí. Jestli to je daleko, tak tě pořádně připravíme a jestli je v relativní blízkosti, půjdeme tam pěšky” vysvětlil mi svůj plán a zahnul za roh, kde se hned zastavil.

Já se automacky podíval stejným směrem a nebyl jsem si jistý, jestli se mám radovat nebo být trochu vyděšený.

Našli jsme Ranbooa, jakoby se vůbec nechumelilo.

Šel naproti nám jako nedávno, ale tentokrát z něj působila úplně jiná energie.

Stál úplně na kraji dřevěné cesty, ruce měl roztáhlé od sebe jako T póza. Na jednom předloktí měl nasunutou korunu, co obvykle měl na hlavně a na jejím místě byl hliněný blok, co se snažil vybalancovat.

„Ranboo?” promluvil na něj Dream, ale on si toho vůbec nevšímal. Jen pomalu šel dál, ve svém světě s hlínou na hlavě. Ranboo je fakt něco.

„Ranboo” zkusil to znovu, tentokrát víc nahlas, ale stále nic. Dream si nervózně odkašlal a začal v ruce žmoulat lem mikiny. „Ranboo? Boo? Memory boy?” pokoušel se upoutat jeho pozornost přezdívkami a kupodivu to zabralo na to poslední.

Očima se rychle podíval na nás, čímž ztratil svoji rovnováhu a blok mu z hlavy přepadl na zem.

„Fakt jsi slyšel až na Memory boy?” zeptal se Dream s úchechtkem a na vteřinu se podíval na mě a pak zpět na Ranbooa.

On si zatím vytřepal vlasy a potom si na hlavu nasadil korunu. „Říká mi tak Tubbo” vyhnul se očnímu kontaktu a založil si ruce za zády, na což Dream přikývl. Chvíli nervózně pošlapoval na místě, než si otevřel inventář a vytáhl nějakou knihu.

„Já-- uhh--” pokusil se ze sebe dostat nějakou srozumitelnou větu, ale očividně nechápal o co se jedná. „Potřebuju se na něco zeptat” Dream byl docela nervózní.

Ani já jsem nechtěl zažít další hádku.

„Oh, aha. Doporučil bych ti-- vám někoho jinýho, protože já si nepamatuju věci” Ranboo byl pomalu víc nervózní než Dream. On sice líp udržel svůj hlas, aby nekoktal, ale rozhodně jeho řeč těla byla víc uzavřená.

„Prosím--” na to si Ranboo povzdechl a začal listovat ve své knížce. Zastavil se na jedné stránce a chvíli na ni koukal, než zvedl pohled a přikývl.

„Ty--ty víš, kde bydlí Techno?” zeptal se tiše a docela i opatrně. Ranboo se naprotsto zasekl a pak dosti agresivně zaçal zase listovat.

„Já--” poškrábal se na hlavě, až mu skoro spadla koruna. Zvedl hlavu a spojil pohled s Dreamem, co mu ale stejně dlouho nevydrželo. „Já-- Phil-- Te-Techno nechce, aby někdo věděl...kde bydlí a-a-” s hlasitým klapnutím knihu zavřel a zhoupl se na patách.

Dream si povzdechl, ale rozhodl se na Ranbooa zatlačit „Prosím! Já-já vím, že za ním chodíš. Potřebuju to kvůli Georgovi, musíme najít jednu knihu a Techno ji mít musí, nebo alespoň vědět, kde je”

To the end | DreamnotfoundWhere stories live. Discover now