To the end | Dreamnotfound

Seventy one

Dream se chystal udělat k Tommymu další, na což jsem ho vzal za lem mikiny, aby přestal a on to opravdu udělal. Vrátil se zpátky, ale nevěnoval mi pohled.

„Jednoduché řešení” rozmáchl rukama a znovu vyndal obsidián. „Tohle není ale fér. Nebylo to plánovaný, věděl bych o tom” Tubbův hlas byl čím dál víc vyšší z toho, jak moc panikařil a postavil se znovu vedle Tommyho. „Hm,” Dream na to jen naklonil hlavu na stranu a otočil se, aby se podíval na zbytek kluků.

„Poslední možnost se přiznat” jeho hlas byl teď pomalejší, aby na to dal větší důraz a já se kousl do rtu. Ranboo jako jediný uhnul pohledem, aby se podíval do země a nadechl se.

„Byl jsem to já...” když se ozval Tommy, všichni byli stejně zaskočení jako já. Tubbo byl ale očividně nejvíc. „Tommy?” slabě do něj strčil, co jím ale ani nehlo a nejspíš se ani nesnažil. Tommy mu oplácel pohled a povzdechl si.

Dream vrátil pohled k nim a znovu zamručel. „To nebylo tak těžké, co?” znovu si v ruce nechal obsidián zmizet a Tommy se na něj podíval nehezkým výrazem. „Hm...co ale teď, Tommy? Co mám udělat, abys se mnou přestal bojovat? Vzal jsem ti disky, abych tě alespoň mohl tak kontrolovat, ale stále nic” povzdechl si a prohrábl si vlasy. „Nebuď kurva” odpověděl mu Tommy hned sekundu na to, co to dořekl. Tommy má zajímavé reflexy na nadávky.

„Nějak-nějak se dohodneme” vložil se do toho Tubbo a postavil se mezi ně, aby působil jako neutrální strana. „Takhle to vypadá pěkně stupidně, Tubbo. Nemáš být na mé straně?” začali se hádat i mezi sebou a Tubbo zakroutil hlavou. „Jsi ty na mé?” vrátil mu to a Tommy se zasekl.

„Tohle už je po druhé, co jsi porušil jedinou dohodu s Dreamem. Proč? Copak tohle není dost, Tommy? Máme L'manburg--” „Nemám ty disky” přerušil ho Tommy a Tubbo se jen hořce uchechtl „Na těch discích nezáleží. Už ne” na to Tommy sklonil hlavou a zakroutil jí. „Ty disky jsou to jediný co mám” zavrčel a Tubbo se narovnal.

Chvíli na něj jen koukal a čekal, jestli něco dořekne, ale když bylo jen ticho odfrkl si.

„Tommy, tímto tě zbavuju tvé pozice v L'manburgu a vyhošťuju,” zamumlal dost nahlas, aby to šlo slyšet a já zareagoval podobně překvapeně, jako všichni ostatní. „Nezají má tě L'manburg a nejspíš ani nebude. Vždycky to bylo jen o tobě a stále nám-- mě podkopáváš nohy a já-já chci z L'manburgu udělat správnou zemi” vysvětlil svoji verzi a Tommy jen tiše přijmul Tubbovo poučování.

„Nemůžeš mě vyhnat” protočil očima a Tubbo se jen posunul na stranu. „Právě jsem to udělal” nad tímhle komentářem se Dream uchechtl a přikývl. „To beru. Tommy půjde do vyhnanství a žádné zdi nebudou” Tommy Dreama naprosto odignoroval a vrátil se k rozhovoru s Tubbem.

„A to si říkáš přítel?! Jen tak mě prostě vyhodíš, proto--” „A ty si tak říkáš? Mě tu budeš říkat o tom jak na hovno jsem kamarád, ale vzpomeň, kdo tu pro tebe byl. Pokaždé jsem na tvé straně, ale tohle musí přestat” na konci věty přestal křičet a jen si protřel kořen nosu. „Nechci-nechci se bavit” zamumlal nakonec a pak prostě odešel. Překvapeně jsem koukal na jeho záda. Tommy se několikrát nadechl, že něco řekne, ale mlčel.

„Tommy” ozval se Dream tiše a on se na něj otočil. Sám od sebe se rozešel opačným směrem a Dream ho následoval. Já si nervózně zatnul nehty do předloktí a rychle Dreama dohěhnul.

Sapnap tam ale zůstal.

„Je to jako minule. Žádné zbraně, ani brnění. Budu tě kontrolovat a návštěvy můžeš mít kdykoliv. Nesmíš to místo opustit nebo chodit do Netheru” vysvětlil Tommymu pravidla a šel kousek za ním.

Ten přesně věděl, kam má jít a já stihl zatáhnout Dreama za mikinu. On se na mě podíval a rozcuchal mi vlasy. Nic neřekl, nejspíš kvůli Tommymu a během chvíli jsme se dostali k dalšímu Nether portálu. „Počkej tady. Hned jsem zpátky” zašeptal ke mně a já přikývl.

Dream se postavil vedle portálu a nechal Tommyho projít prvního. Bylo tak zvláštní, když mlčel.

Ale nedivil jsem se.

Hádka mezi ním a Tubbem nebyla moc hezká. Ozvlášť s tím, jak moc blízcí si byli.

„Hej, v pohodě?” ozval se vedle mě hlas a já povyskočil, než jsem zjistil, že to byl jen Eret. Oddechl jsem si a přikývl. „Dream umí být děsivý” uchechtl se a já znovu přikývl. „Hlavně velice impulzivní” přitakal jsem mu a Eret se opřel o hranu portálu naproti mě.

„Co si myslíš?” zeptal se a já pokrčil rameny. On nic neřekl a jen čekal na mě, jestli se rozhodnu mluvit. „Podle mě přehání,” přiznal jsem nakonec. „Nevím co to bylo s těma zdma, ale vyhoštění Tommyho? Beru, že podpálit můj dům bylo velice nefér a rozhodně nechtěné...” založil jsem si ruce na hrudi a on mi jen přikyvoval, že poslouchá.

„Ale je to jen děcko. Děti dělají hlouposti a pokud je na něj ještě tlak, že je tady? Zavřenej? Vždyť Tubbo je "prezident" a to je mu sakra sedmnáct” frustrovaně jsem si povzdechl a zatahal se za vlasy. Eret mě na to chytil za rameno a podíval se mi do očí.

„Podle mě to tu spousta lidí bere, že jsme si všichni rovni. A na věku nezáleží” nad tímhle jsem zakroutil hlavou. „Ne, v tomhle případě. Ti kluci přišli o svoje dětství” povzdechl jsem si a sklonil hlavu dolů.

On si povzdechnul a přitáhl si mě do krátkého objetí.

Eret z mé strany byl velice neutrální. Ještě jsem ho neviděl v žádném konfliktu ani na jedné straně.

Působil jako fakt úžasnej člověk.

Pardón za kapitoly tak nějak o ničem :"(