To the end | Dreamnotfound

Two

„Jinak tohle je A6d" představil dalšího vysokého kluka Skeppy. Ten byl celou dobu ticho a jenom se snažil poslouchat.

Když uslyšel svoje jméno, kývl na mě.

Ten byl celý v tmavém a měl podobný šátek jako ten...Snapmap? A6d akorát měl nějaký železný pruh na šátku. Zajímavé.

„Je-Je to Francouz!" vyhekl zničeho nic další týpek. Skoro jsem si ho ani nevšiml.

Byl extrémně bledý a měl rozcuchané vlasy. V ruce pevně držel provaz a druhou ruku měl přehozenou přes ovci, která měla vlnu obarvenou na modro nebo fialovo. Nebyl jsem si jistý

„Já-Já jsem W-Wilbur-- Ghostbur, jsem duch!" vypadal rozhodně dospěle, ale jeho hlas byl vysoký a energetický, jak by mu bylo 8.

Kluk vedle něj si povzdechl a zatřepal hlavou.

„Teda více méně. Jsem stejný jako každý jiný duch, ale neumím lítat a ani procházet zdi. A taky se roztavím v dešti nebo ve sněhu" začal vykládat a hladil tu ovci na hlavě.

Já jsem ho zmateně sledoval, ale vnímal.

Má nějakou poruchu?

Nikdo ho teda v tom jeho vyprávění o tom, že je duch nezastavil, takže jsem usoudil, že má něco s psychikou.

„A-A tohle je můj kamarád. Jme-Jmenuje se Kamarád" poplácal modrou ovci po hlavě a kluk vedle něj zavrčel.

„Wile" snažil se ho zastavit, ale Wilbur byl vůči jeho štiplavého tónů imunní. „Oh! A to-tohle je můj-můj malý šampión. Můj malý kluk" rukou, ve které měl provaz chytil kluka vedle něj kolem ramen. Natiskl ho na sebe a jeho čepici s kšiltem mu posunul na bok a tak vykouklo jedno liščí ucho.

Ten to očividně nečekal a přepadl skoro do předu.

Ruka i polovina těla mu kompletně Wilburem projela a on se zachytil o tu ovci.

„Co to kurva--" „Jazyk!" zanadával jsem vyděšeně a hned na to mě ten Badboyhalo sprdl.

Já se otočil na Dreama, který si rychle rozpletl ruce z hrudi a chytil mě za ramena.

„Ja ti nic nevysvětlil, že ne?" jeho hlas byl o dost jemnější, než když mluvil se všemi ostatními a já zakroutil hlavou.

„Okay, promiň. Tohle musí být trochu divný--" „Trochu?! Kde to sakra jsme, jak jsem se sem dostal a proč?" zvýšil jsem na Dreama hlas a koutem oka si všiml, jak se Bad nadechuje, že mě znovu sprdne, ale Skeppy ho zastavil.

Kdyby ne, určitě bych začal křičet u na něj.

„Oh, je-je to moje chy-chyba?" uslyšel jsem za sebou Wilův tichý hlas a otočil se na něj.

Bohužel, než jsem vůbec stihl otevřít pusu a něco říct, Dream mě chytil za zápěstí. Druhou ruku mi dal na ústa a začal mě táhnout pryč.

Chvíli jsem sebou cukal, ale on byl bez debat silnější než já, takže jsem se nakonec nechal.

Tubbo mi začal mávat a já ho spražil pohledem.

Dream nás potom otočil, abychom šli čelem dopředu a pustil mě. „Co je s tebou špatně?" strčil jsem do něj v tu chvíli, co jsem měl možnost a celý jeho charakter problikl barvou, než se nad jeho hlavou neobjevila srdíčka a jak jedna polovina zmizela.

Co to--

„Au, přestaň. Nic jsem neudělal!" hned jak zvedl ke mně ruku, já jsem alespoň o tři kroky couvnul a on se stáhl.

„Já--" zastavil se a sám ode mě couvnul. Rukou si znovu začal hrát s lemem mikiny a měl skloňenou hlavu.

„Co-co jsi zač? Co jsou oni zač?" zeptal jsem se, kupodivu už klidně. Nejspíš mi bylo líto, jak jsem na něj výlítnul.

A on byl ticho.

Zakroutil hlavou a pokrčil rameny.

Super.

„Po-Pojď prosím se-semnou" oddělal tři malé kroky a čekal, jestli se za ním rozejdu. „Kam?"

„Za Philem. On-on ti to vysvětlí líp jak já..." hlasitě vydechl a popošlápl si na místě. Já si taky povzdechl, ale šel za ním.

„Promiň" omluvil se tak nějak zcestně. Nebyl jsem si jistý za co se omlouval a myslím, že ani on to nevěděl.