To the end | Dreamnotfound

Hundred and fourteen

George's POV.

Probudil jsem se nejspíš o několik hodin později. Kupodivu dřív jako Dream a nespokojeně jsem se zavrtěl, když mi začala odumírat ruka pod jeho vahou. Byl ke mně otočený čelem a kompletně zachumlaný v dece. Tiše oddechoval a já si nemohl odpustit úsměv. Oh můj bože, vypadá tak sladce, když spí. Lehce jsem mu odhrnul vlasy z čela, ale bohužel tím jsem ho probudil. Nespokojeně se zamračil a potom zatřepal řasy a hlasitě si zívnul. Nad tím jsem se uchechtl a on se zmateně podíval nahoru. Hned na to se usmál a pořádně mě objal. Objetí jsem mu oplatil a on si hlavu zavrtal do mé hrudi. „Cítíš se líp?” zeptal se a já zamručel na souhlas. Lehce jsem mu poklepal do ramene, na což vykoukl, aby se mi podíval do obličeje a já mu prohrábnul vlasy. „Doufám, že Sap fakt šel na Badem” zamumlal jsem a on se spokojeně usmál, nad mým prohrabováním. Tiše zmaručel a najednou se hlasitě rozrazily dveře. Dream sebou vyděšeně trhnul a zvednul se do sedu. V naprosté panice začal hledat svoji masku a já se posadil podobně jako on. Všiml jsem si, že ve dveřích byl Bad. Nervózně vešel dovnitř a já v rychlosti vzal Dreamovu masku ze země a strčil jsem mu ji do klína. „Badboyhalo!” zavolal jsem a narazil do mříží, na což Bad vyjekl a skoro upustil věci, co měl v ruce.

„Oh můj bože, co tu děláš?” zmateně natisknutí na mříže napodobil a potom začal hledat v inventáři klíče. Rychle bránu otevřel a mě odtamtud vytáhl. Okamžitě mi skočil do objetí a skoro mě umačkal. „Ježiš promiň, promiň, nevěděl jsem, že tam jsi” začal mě oprašovat, jako kdybych tam byl měsíce a prohlížel si mě, jestli jsem v pohodě. Šťouchal tak do mě a ujišťoval se až zbytečně moc. S mlasknutím jsem mu ruce chytil, ať mě nechá a Dream se za námi začal hihňat. „Neboj, nic jsem mu neudělal. Chodit zvládne, tak jsme okay” nad jeho poslední poznámkou jsem se otočil a propálil ho pohledem. On mi jen zpátky věnoval úsměv a já mu potom naznačil na obličej, že nemá masku. „Bad mě viděl” pokrčila rameny. „Jak, že může Geoerge chodit. Proč by mohl?” zeptal se Bad, vracející se tak k našemu minulému rozhovoru a já překvapeně mrkl. On tohle nechápe? „To je jedno. Každopádně tohle je pro mě?” Dream mávnul rukou, ať to nechá plavat a prstem ukázal na rozsypané věci na zemi. Bad ještě chvíli koukal do blba, než následoval pohledem jeho prsty a potom lusknul. „Ano! Donesl jsem ti jídlo, především. A potom pár blbůstek, co mi Sam dovolil” vše to sesbíral a prostrkal postupně Dreamovi, kterému zářily oči jako dítěti na Vánoce. Začal chvilku poskakovat, než si to všechno nevyslkládal na postel a vrátil se k nám. Úsměv mu stále zůstal na tváři a já si nemohl odpustit ho napodobit. „Díky” poděkoval slušně a vrátil se k nám, pohledem stále těkající k novým věcím.

Mě najednou došlo, co Badboyhalo řekl a zmateně jsem se zamračil. „Co ti Sam dovolil?” zeptal jsem se a a Dream napodobil můj zmatený pohled. „Jo” Bad se usmál, jakoby nám právě vůbec neřekl, že kluk, co byl právě v bezvědomí, se probudil. „Můžu-můžu s ním mluvit?” zeptal se Dre a nervózně prstem ďobal do železa. Bad se omluvně usmál a zakroutil hlavou. „Nemůžu tě pustit a zkusím se ho zeptat, jestli přijde on za tebou” na to mu Dream znovu poděkoval a potom se otočil ke svým věcem. Nenápadně jsem se pokusil koukat pod jeho ruce, aby ve výhledu byla jeho záda, takže jsem stejně neviděl vůbec nic. Nespokojeně jsem si povzdechl a Bad se dotkl mého předloktí, na což jsem se na něj podíval. „Mám ti vyřídit, ať se stavíš za Sapnapem” na to jsem si odfrkl a založil jsem si ruce na hrudi. „Zabiju ho” Bad se nejistě zahihňal a já se otočil zpátky k Dreamově kleci. Hlasitě jsem do ní praštil, abych upoutal jeho pozornost a on sebou překvapeně trhnul. „Já půjdu, Dreame” oznámil jsem a on se rychle zvedl. Doslova narazil do mříží, jako to tu dělá každý a protáhl ruku. Pro jeho smůlu na mě nedosáhl. „Uh pusa na rozloučenou?” pokusil se mě přesvědčit, ať se mě může dotknout a já protočil očima. O krok jsem se přiblížil a on ruku stáhnul, abych přišel sám. Usmál jsem se a vyšel jsem naprosto proti němu. Natiskl jsem se tváří na železo, podobně jako on a věnoval jsem mu pusu. Nebyla to přímo malička pusinka, ale taky to nebylo nic přehnaného. „Uvidíme se později, babe” zahihňal jsem se, když mě zastavil za ruku. On mi věnoval nejisté psí oči, ale pustil mě. Bože, on je takové zlatíčko.

„Oh, chceš tu mikinu zpátky?” zeptal jsem se a chystal se si ji přetáhnout, ale on zakroutil hlavou. „Miluju jak v ní vypadáš” pochválil mě a já si odfrkl a odstrčil ho. On se začal smát a poslal mi vzdušný polibek. Já předstíral, že jsem ho chytil a potom rozdupal. On vypadal, jako bych mu opravdu si zlomil srdce. Nejspíš bychom v tomhle škádlení pokračovali, kdyby mě Bad nezval za zápěstí a lehce zatáhl. Nebylo to dost na to, aby mnou pohnul, ale stačilo to na to, abych pochopil, že už chce jít. „Už utíkej, miluju tě” zamával mi Dream a já se nechal táhnout ven. „Já tebe!” zakřičel jsem ještě do místnosti. Nechal jsem Bada zavřít dveře a já se nemohl přestat usmívat. Stále mi v hlavě hrálo jeho "miluju tě".

:) MCC14