To the end | Dreamnotfound

Twenty seven

„Oh hele! Už mám tři!" Sap se celou cestu snažil udělat květinovou korunu mezitím, co se mu Dream posmíval jako školáček.

„Wau, to vystačí alespoň na tvůj mozek" nad další Dreamovu sakrastickou poznámkou jsem se uchechtl a zakroutil hlavou.

„Debile" A pak se jen uráželi. Stihli jsme dojít k mému domu a před tím si udělat velice provizorní židle, což byly vlastně jen schody a oni se pořád uráželi.

„Okay, děcka. To by stačilo" položil jsem další schod jako židli a při přechodu rozcuchal Dreamovi vlasy. On si na to založil ruce na hrudi a alespoň jako poslední slovo poslal Sapnapovi prostředníček, kterého si nemohl všimnout, jak byl zaměstatný muchláním kytek.

Do prostřed, mezi židle, jsem položil jeden blok plotu, na který jsem udělal nášlapnou desku, aby to imitovalo stůl.

Lidi, co neznají Minecraft, musí být tak zmatení xd

Vlastně to přímo byl stůl, protože jako to i fungovalo.

„Jdu udělat cestu, nezabijete se" rukou jsem se opřel, abych zkontroloval, jestli ten stůl nepřepadne. Kupodivu fakt stal naprosto perfektně. „Jdu s tebou" Dream se rychle zvedl a otočil se na mě.

Je fakt jako pes.

Sapnap nám jenom zamával, ale dál se věnoval své květinové koruně pro Karla.

Zkusil jsem udělat takovou trochu randomnou estetiku a jen označil bloky trávě, které změnily barvu. Nechtěl jsem to udělat stejně, jako zbytek tohodle místa.

A podle Dreama bych se ztratil, takže cestička byla dobrý nápad.

„Oh Dreame, ahoj" z vrchu schodů mám začal mávat nějaký kluk, kterého jsem rozhodně potkal před tím a s velkým úsměvem přiběhl k nám „ahoj Georgi" pozdravil i mě a poté se rozhlédl kolem.

„Kde máte Sapnapa?" udělal pár koleček, aby ho našel a Dream si jenom založil ruce na bocích.

„Eh, sedí před Gogyho domem" když znovu použil tu jeho divnou přezdívku, tak jsem po praštil do ruky a tentokrát jsem fakt doufám, že mu nějaká ta srdíčka uberu.

„Oh? Už máš dům? Dostanu house tour?" Hyperaktivně poskakoval přede mnou a já jen se zasmáním zamumlal "možná".

„Nick pro tebe tebe něco má" Dream použil Sapnapovo reálné jméno a v kontextu mi došlo, že ten kluk byl Karl. Na to se mu rozzářily očima a zaujal místo vedle Dreama, aby ho za ním zavedl.

„Je-je pravda, že se docela rychle vypařil" barva se mu lehce nahrnula do tváří a já pozvedl obočí, čehož si všiml jen Dream a vypustil nějaký polosmích.

A tak jsme Karla zavedli k mému domu.

A pak, že mi to tu nikdo nevypálí.

Uh-huh, bude fungovat, jestli všechny pozvu k sobě.

„Páni, máš talent" okomentoval Karl moje schopnosti, při pohledu na můj dům a já samozřejmě poděkoval. To taky upoutalo Sapnapovu pozornost, který sebou prudce trhl.

Při pohledu na Karla zrudl a pokusil se schovat chuchvalec květin na svůj klín.

Ten se bez přemýšlení za ním rozběhl a objal ho ze stoje. Sapnap se začal smát s jednu ruku obtočil kolem něj. „Jsi se mě docela rychle zbavil" Karl se zahihňal a potom ho s poplácáním pustil.

„Ne! Já--" Karl se zasmál „Jen si z tebe utahuju" ujistil Sapnapa, který se potil pomalu jako já, když mě Dream strčil do jezírka a cvrnkl ho do nosu.

Ježíš oni jsou pomalu víc do sebe udělaný jak Skeppy a Bad a to jsem je viděl jen jednou.

Karl zaujal místo vedle Sapnapa, čímž zasedl moje. Já původně chtěl zasednout Dreamovi, ale moc mu něvěřím, že by další židli postavil nějak normálně.

„Dream řekl, že pro mě něco máš?" naklonil hlavu lehce na stranu a já si nemohl odpustit plácnutí Dreama, čeho si všiml i Sapnap, ale rozhodl se svoji pozornost věnovat jen Karlovi.

„Já-- Uh...no--" marně se snažil vymyslet nějakou výmluvu mezitím, co mačkal kytky v ruce. Karl si toho vůbec nevšiml a mě bylo Sapnapa trochu líto, na rozdíl od Dreama, který se tiše smál.

„Chtěl ti udělat korunu z květin, ale nejde mu to" zakřenil jsem se a ukázal na jeho ruce. Karl vydechl tiché "ahaa" a Sapnap se svezl víc do svého místa.

„Awh to fakt? To je tak sladký, ukaž" posunul se úplně na bok svého místa, aby se mohl opřít o Sapnapovu ruku a trochu sklamaně se podívat na bordel, co Nick udělal z těch kytek.

Bože Sapnap vypadal tak zdrceně.

„Já umím dělat květinové koruny" vzpomenul si Karl najednou a převzal od Sapnapa květiny. Ten ho chvíli sledoval, jak kroutil hlavou nad jeho výtvorem a potom na stůl rozložil zbytek svých kytek, co měl v inventáři.