Sapnap POV.
„Sappy, nespi, nebudeš spát v noci” Karl mi prohrábl vlasy a já jen zamručel, ale ignoroval jsem ho. Byl jsem extrémně unavený z celé té chůze a nejraději bych prospal celé dny v kuse. Ale Karl mě nenechal. „Baby, no tak” nad přezdívkou jsem pootevřel oči a setkal se s jeho úsměvem. „Já chci...spát” zamumlal jsem a on pokračoval v motání mých vlasů. „Ja vím, já taky. Ale pak budeme mít příšernej režim” na to jsem se zvedl, přičemž jsem z jeho pohledu mohl poznat, že si myslel, že vyhrál, ale akorát jsem ho stáhl k sobě do lehu. „What the honk?! Sapanape, pusť mě” marně se snažil vymanit z mého sevření, ale akorát se vrtěl jako žížala a já svůj stisk ještě zpevnil, než to vzdal. Slabě mě poplácal po ruce, ale když ani to nezabíralo frustrovaně vydechnul a přiblížil se, aby mě mohl obejmout.
„Hele, co to je? Beze mě?” trochu jsem zvedl hlavu, abych se podíval na uraženého Quackityho, jak si sundává boty a rychle hopknul k nám. Zalezl za mě a objal mě podobně jako Karl. „Máš tu Quackityho, můžu já vstát?” postěžoval si Karl a já ho natiskl na sebe, jak jen jsem mohl „Mm-mmm” zamručel jsem a on si povzdechl. „Věnujte se mi někdo” Quackity za mnou zakňučel a já znovu zvedl hlavu. „Pojď za Karla, ať nám neuteče” zahihňal jsem se a Quack se začal posouvat. Překročil mě i Karla, přičemž nás tak nějak zasedl a lehl si za Karla, který si marně povzdechnul, když teď měl ještě menší šanci na útěk.
Tentokrát už ani neprotestoval a jen se dostal do pohodlnější polohy. „Tohle je cute” zašeptal jsem a přitakal mi jen Quackity. Zmateně jsem Karla pustil, abych se mu mohl podívat do obličeje a zvedl jsem hlavu k Alexovi, když mi došlo, že Karl usnul. Jak to sakra stihnul tak rychle? „Bože, to je zlatíčko” zamumlal jsem a Quackity se začal hihňat a posunul se ke Karlovi blíž, aby mohl dosáhnout malinko i na mě. „Běž spát. Jestli se bude něco dít, probudím vas” usmál se a já mu automaticky úsměv oplatil. „Taky bys měl. Máš totální kruhy pod očima” poukázal jsem na jeho obličej a on si nervózně jednu ruku zvedl ke tváři. Pochopil jsem, že moje poznámka mu nebyla moc příjemná. „Promiň, nemyslel jsem to zle. Jen chci, abys měl dost spánku” vysvětlil jsem rychle on jen přikývl.
„Quackity?” upoutal jsem znovu jeho pozornost a donutil ho se mi podívat do očí. „Jsi úžasnej” špitl jsem a sám jsem mohl cítit horko ve svých tvářích. On se na mě ušklíbl a poslal mi vzdušnou pusinku. „Běž spát”
Idk jen takovej maličkej fluff
ČTEŠ
To the end | Dreamnotfound
Fanfiction„Prostě jdi do těch dveří, jsou červený. To poznáš" „Ne, pokud jsi barvoslepý" ___ „Řekni, že mě miluješ, Georgi" „Jo, to neříkám" „Já vím, že mě miluješ, tak to prostě zopakuj po mně: miluju tě, Dreame" „Naser si, Dreame" „Badboyhalo by byl zklaman...
