To the end | Dreamnotfound

Hundred and seventeen

Trošku urychlený, ale už nemám tušení, co se má dít xd

George's POV.

Samozřejmě, že moje nabídka stále platila. Nechtěl jsem, aby byl kvůli mě nervózní, ale jestli chtěl si popovídat, rozhodně jsem bylvíce než schopný poslouchat. „Domluvili jsme se, že se vrátíme do L'manburgu co nejdřív. Nejpozději vyrážíme za pět dnů,” začal a ukázal na Sama, aby naznačil, s kým se přesněji domlouval. „Jen je problém...že uh mě Tubbo tak trochu vyhnal a nejspíš mě teď nesnáší” schoval si  obličej do rukou a potom vydal nějaký dost mimozslý zvuk. Pohled jsem spojil se Samem, který pokrčil ramrny a natáhl se, aby mohl Tommymu rozcuchat vlasy. „Nemyslím, že tě nesnáší,” začal jsem dřív, než kdokoliv jiný. On na to vykoukl ze svého úkrytu  a čekal, jestli budu pokračovat. „Občas jsem s ním něco sem tam prohodil a vždycky vzal jakoukoliv příležitost, aby se o tobě zmínil. Tommy, je to tvůj nejlepší kamárad. Jen si musíte promluvit” na to si utřel nos a zvedl se do sedu, přičemž Sam ruku stáhl. „Souhlasím. Ty a Tubbo jste nerozlučná dvojka” přitakal mi Ponk a najednou se Tommy začal smát. Nebyl to přímo jeho klasický smích, ale i tak skoro přepadl. „Ani mě necháte v existenční krizi” postěžoval si a praštil mě do ramene nejspíš proto, že jsem byl nejblíž.

„Ale vážně...” uklidnil svůj smích, ale do té původní nálady se už nevracel. „Nechci, aby se opakovalo moje první vyhoštění. Jenže tohle je jiný. Tam mě vyhodil Dream, ale tohle byl Tubbo,” nad tímhle poznatkem jsem se kousl do rtu a trochu se přikrčil. Po tomhle zážitku budou potřebovat psychologa všichni. „Prostě to bolí víc, chápete?” snažil se nám přiblížit ke svým pocitům a znovu se narovnal. „To je jedno, začíná to být divný” mlaskl si a začal se zvedat do stoje. „Tom-Tommy, já tu budu vždycky pro-pro tebe. Bez ohledu na cokoliv” Will se zvedl s ním a na tohle protočil očima. A máme Tommyho zpátky.

Time

„Zkus kdyžtak nějak Sapnapovi říct, že jsem na něj nechtěl být hnusnej, ale neříkej mu, že jsem ti to takhle řekl...pořád mám reputaci” Tommy mě odtáhl má stranu, když jsme se připravovali náš kroužek rozpustit. Skoro už byla tma a já chtěl ještě jít možná za Dreamem. Eh, uvidím. Každopádně jsem si nikdy nemyslel, že potkám takovouhle stránku Tommyho. Rozhodně si toho vážím, že se mi otevřel, i přes to, jak málo mě zná. „Neboj”

Time

„Gogy? Vezmeš tohle, prosím?” Sapnap mě zavolal a rychle ke mně přiskočil, aby mi do ruk strčil pár naprosto randomných věcí, o kterých bych se vsadil, že je někde ukradl. „Nope. Tohle nepotřebuješ” odvětil jsem a věci mu vrátil zpátky. Opravdu nic z toho nepotřeboval. Ten kluk má netheritové brnění, k čemu mu bude pár zlatých cihel? Pochopil bych bych, kdyby si chtěl vyrobit nějaký něco, kdž mi dal i klacky. Jenže pak tam byl i redstone, kompas a hodiny. Sap je fakt divnej. „Ale potřebuju! Tohle jsem životně důležitý věci” bránil se a marně se mě snažil přesvědčit. Na mě jeho psí oči ale naštěstí neplatí. „Ne, nejsou” stál jsem si za svým a on se tak stále marně snažil. Tak moc se mě snažil ukecat, že na konec Quackitymu ruply nervy a věci si sám převzal s: „Hlavně už buďte ticho”. Sapnap na mě vyplázl jazyk a pak šel otravovat někoho jinýho. Někdy mám pocit, že je mu osm.

Nakonec jsme všichni čtyři měli "sbaleno" a vyšli jsme před Samův dům, kde měl být sraz. Bylo už tam pár lidí, ale já se snažil najít jednu specifickou postavu. „Dream prý bude muset mít celou dobu pouta” začal se Sapnap vedle mě hihňat jako potrhnutý a já měl chuť mu opravdu zase jednu vrazit. „Ty seš ale kámoš” protočil jsem očima a on se na to na mě pověsil. „Ten nejlepší” tváří se otřel o mé vlasy a já ho na to hrubě odstrčil. Věnoval jsem mu znechucený pohled, než jsem od něj raději odešel, když se začal smát jako naprostý magor. Nechápu, jak to s ním Karl a Quackity můžou dávat. Já šílím už teď.

Najednou se prudce otevřely vchodové dveře a ten někdo mě skoro praštil. Chystal jsem se je sprdnout, ať si dávají pozor, ale ten člověk mě předběhl omluvou a v tu chvíli mi došlo, že to byl Badboyhalo. Jen jsem nad tím mávnul rukou, když už to byl on, a uhnul jsem na stranu. Tím tak vyšel Antfrost a Velvet a za nimi Sam. A potom jsem tam uviděl svého oblíbeného kluka.

There he is! My favorite white boy!

Automaticky jsem mu věnoval úsměv a on mi zamával jak jen mohl, přes jeho pouta. Omylem se zastavil, ale Sam ho hned zatáhl. Dream tak zakopl o svoje nohy, ale naštěstí to ustál a já velice nenápadně šel vedle něj. „Ahoj” zašeptal mi. Dost nahlas, aby to slyšel i Sam, ale ne dost, aby ho napomenul. „Ahoj” lehce jsem jsem ho vzal za rukám mikiny a otočil ho k sobě. „Fakt půjdeš celou dobu s tímhle?” zazřepal jsem s řetězy a než mi stihl sám Dream odpovědět, promluvil Sam. „Jo a nesahej na něj,” rychle jsem zvedl ruce, nad jeho přísným tónem a omluvně se usmál. Vážný Awesamdude je děsivý. „Sundám mu to až v L'manburgu” sešel trochu z toho celého "Dream je ve vězení", ale hned na to se otočil rovně. Podíval jsem se zpátky na Dreama a posunul jsem se blíž, až jsme se zase dotýkali rameny. Více méně k naší rozdílné výšce. Dream je prostě hora... „Nečekal jsem, že budeš takovej badboy, Gogy” zamumlal potišeji, než před tím a trochu se ke mně sklonil. „Jeden z nás má pouta a jeden ne. Kdo je tu ten horší” vrátil jsem mu to a on si dramaticky obě ruce přitiskl na hruď a zašeptal maličké: "au".