To the end | Dreamnotfound

Ninety

George's POV.

„Jak dlouho ještě půjdemeee?" za námi jsem slyšel Skeppyho. Stěžoval si ze všechny nejvíc nebo možná jen nejhlasitěji a já tak moc litoval Badboyhala v tuhle chvíli. Bolely mě z něj uši a to jsem a to jsem se ním skoro nebavil. A Bad je s ním konstantně.

„Ugghaaa" zmateně jsem se podíval zpátky za zvukem, co vydal a zakroutil jsem hlavu. On normálně zešílel. „Baaaadddd, já už nechci chodiiiiiit" kňučel jako malé dítě. Ještě chvíli a dusíme ho pískem. „Šílím" zamumlal jsem si pro sebe, ale Dream to slyšel, protože se uchechtnul. „Zvykneš si, Gogy" zahihňal se a otřel se mi o ruku, přičemž mezi námi projele elektřina a já překvapeně vypískl a odskočil od něj.

„Au, co to sakra" postěžoval jsem si a protřel jen si ruku podobně, jako on. Dream se mi jen začal smát, jelikož ho to očividně nebolelo tak nebolelo. „Pfftt jsme si asi souzení, když námi projela jiskra" uchechtl se a já jen protočil očima. Bože, to je takovej flirt.

„Baaaddddd já chci píseeek" zmateně jsem se znovu otočil na Skeppyho. Co je s tím klukem špatně? „Jsme v poušti, Skeppy! Písek je všude" vrátil mu to Badboyhalo a Skeppy jen vydával zvuky, nejspíš pláče. Frustrovaně jsem si protřel kořen nosu a najednou mě Dream ďobnul do ramene a já se na něj podíval jako na magora. „Promiň, chtěl jsem tě znovu šlahnout" tady jsou všichni šílení.

„Už tam budeme, támhle je les" Tommy ukázal před sebe a já si oddechl. Už nikdy nejdu přes poušť, doslova tu všichni zešíleli z toho horka.

„Baaaadd" fňukl Skeppy znovu a já byl tak připravený mu jednu vrazit, jestli nepřestane. „Badd" přidal se do toho Sapnap a začal se hihňat. „Baadd" jasně, že i Karl. Oba dva tam začali napodobovat Skeppyho a jeho "Bad" a pokaždé to nějak pozměnili.

„BaaAd" Karl začínal být hlasitý a Sapnap se nemohl přestat smát. „Baaddd" povzdechl jsem si, ale taky jsem uchechtl, když se Badboyhalo marně ptál, co chtějí. Chudák.

„BaAd" tohle znělo podezřele moc jako vzdech. Sapnap se utišil, stejně jako Bad a Karl se jen pohihňával, aby to nebylo tak trapné. „Udělej to poslední Bad znovu. To miluju" znechuceně jsem se otočil, ale raději jsem to nekomentoval. Karl ho poslechl a znovu udělal z Badova jména vzdych a kdybych viděl červenou, Sapnap by byla ta nejvíc červená věc vůbec.

Bože můj.

S povzdechem jsem se otočil zpátky a zvedl si ruce k očím, abych se ubránil paprskům i přes svoje sluneční brýle. Využil jsem všechnu svoji vnitřní sílu, abych nevnímal flirtování Sapnapa a Karla a stěžování Skeppyho.

Najednou Dream zvedl ruku a nechal ji nad mojí hlavou, na což jsem se na něj podíval. Nic neříkal a jen mě zakryl před sluníčkem. Naštěstí ruku nemusel mít nahoře moc dlouho, protože jsme byli kousek od lesa.

„Teď musíme najít kopec a tam by měl bydlet" promluvil Tommy s povzdechem a Dream nechal svoji ruku klesnout na moje rameno. Tam ji nechal a já ho neodstrčil. Tommy sice použil množné číslo, ale stejně šel první on a rozhlížel se kolem. Chvíli jsem přemýšlel, že bychom se rozdělili a našli ten kopec zvlášť, ale pravděpodobně bychom se už nenašli.

„Bydlí Sam sám?" zeptal jsem se tiše k Dreamovi a on zakroutil hlavou. „Je s ním Ponk" huh, to je rozhodně zajímavé jméno. Tommy teď očividně nevěděl, kam má jít. Teoreticky to zvládl, ale vypadal dost zatraceně.

Najednou hlasitě zalapal podechu a pak začal pištět jako malá holka. „SAME! SAME! SAME!" křičet na celý les a rozběhl se nějak mezi stromy. S Dreamem jsme si prohodili pohledy a rychlejším krokem ho následovali.

Mohl jsem si všimnout u kopce, což rozhodně byl začátek hory, nějakého kluka, jak dřepí před blokem trávy. Celý outfit měl docela tmavě žlutý, ale usoudil jsem, že to nejspíš bylo zelené. Vlasy měl stejnou barvou jako mikinu, na které měl zlaté brnění a černé kalhoty, roztrhané na kolenou. Přes pusu měl nějakou mechanickou roušku a mohl jsem si i všimnout, že bělmo očí měl černé. Vypadal děsivě.

Ten Sam se překvapeně zvedl a skoro přepadl dozadu, když mu Tommy skočil do objetí. „Tommy?" zmateně ho objal zpátky a odtáhl se, aby si ho prohlédl a rychle si sundal tu masku. „Co tady děláš?" Tommy udělal krok dozadu a ukázal na nás. Chvíli na nás koukal a potom se zamračil, při pohledu na Dreama. „A proč-- Tommy, měl jsi být jediný, kdo ví, kde bydlím. Proč jsi sem bral ostatní?" i přes to, že nechápal a rozhodně ho mrzelo, že Tommy ignoroval jeho přání, ale stále mluvil klidně.

„Potřebujeme pomoct. Asi víme jak se dostat ven" vysvětlil a Sam několikrát zamrkal a vteřinku váhal, že si povzdechl a naznačil, ať jdeme za ním. Obešel tu horu, hned s Tommym za zády a my ho pomalu také následovali. „Ponky?" zavolal na chlapce, který v tichosti opracovával zahrádku. Měl na sobě masku, co mu nechávala prostor jen přes oči a na ní měl koženou čepici obarvenou na modro. „Oh-- uhh...okay" nervózně se natáhl přes záhonek k páčce a zatáhl za ni. Na to se otevřely dveře ve skále. Sam nás zavedl dovnitř a odkašlal si.

„Ahoj Tommy" pozdravil ho ten...Ponky, nebo jak mu Sam řekl a zavřel za všemi dveře. Všiml jsem si přízvuku, ale nebyl jsem schopný určit, jaký. „Vysvětluj" Sám kývl hlavou a prohlédl si nás, na což se zamračil. „Uh, máme knihy," začal Dream a podal Samovi všechny naše knihy.

Rychle je stihnul vzít Ponk a Sam si jen založil ruce na hrudi. Otevřel vak a prohlédl si knihy, než jednu podal Samovi, který si posmrkl a otevřel ji. „Stačilo, aby sem přišel Tommy. Já bych se vratil” povzdechl si a vrátil knihu Ponkovi, který ji schoval. „Tommy je ve vyhnanství a-- nevěřil jsem mu” přiznal se Dream a já do něj strčil, ať radši přestane mluvit. On mi strčení oplatil, ale ani polovičně ne tak silně.

„Fajn, pojďte za mnou. Máme tu několik pokojů” odignoroval Dreama a s Ponkem všechny zavedl do patra, kde bylo zbytečně moc pokojů na to, že tam bydleli jen sami dva. Jako obvykle jsme se rozdělili na dvojička a trojičky a já se motal kolem Dreama, aby bylo jasný, že my dva máme pokoj spolu.

„A uh... Dream a--” „Jo, jsem George” natáhl jsem k Samovi ruku a on ji na chvíli stiskl „a George, vy můžete být tady” ukázal na zavřené dveře a já přikývl jak za sebe tak i za Dreama. Ponk šel tiše vedle Sama a vůbec nic neříkal. „Chtěl bych se omluvit” zamumlal Dre a nervózně si začal hrát s prsty.

„Neobtěžuj se. Přenesl jsem se přes to” pokrčil rameny a pak si najednou pšiknul. „Same” Ponk ho sprdnul a pomohl mu nasadil masku přes nos a pusu. Sam nespokojeně zavřel oči, ale nechal se.