*Harry*
" Crr," ozvalo se z pod mého polštáře.
Neochotně jsem telefon vyndal a podíval se, kdo mě budí. Bylo tam nějaké neznámé číslo, ale i tak jsem se to nakonec rozhodl vzít.
" Prosim," zabručel jsem.
" Opravdu si myslíš, že to budeš mít tak jednoduché?" ozvalo se a pak ten dotyčný zase zavěsil.
" Co to kurva," zaklel jsem nahlas.
" Harry, co se stalo?" posadila se Sam, kterou jsem vzbudil.
" Nic, spi v klidu dál," usmál jsem se na ni.
" Harry," zamračila se na mě.
" Prostě mně někdo volal."
" Jestli mi to okamžitě neřekneš, tak všechny zavolám a ti to z tebe dostanou," zamračila se ještě víc než už byla.
" Prostě tam bylo cizí číslo a já debil to vzal. Ozvalo se jen: Opravdu si myslíš, že to budeš mít tak jednoduché?. Pak to ten někdo zase zavěsil."
" Byl to někdo od Sarah?" zeptala se mě.
" Určitě. Začalo to tím, že ti zavolala a napsala, teď to jen bude pokračovat."
" Měli by jsme to říct ostatním."
" Jo a zkazit jim poslední dny, co jsme tady? Tady v klidu? To ani náhodou a my si to taky nebudem kazit, rozumíš?" zvedl jsem jí hlavu, aby se mi dívala do očí.
" Rozumím," opřela se o mé rameno.
" Harry? Do kdy tu vlastně jsme?" zeptala se.
" Měli jsme jet až za dva týdny, ale asi pojedeme v sobotu."
" Dobře. A kde budeme na silvestra?"
" No přece v baru. Půjdeme oslavovat," stiskl jsem si ji k sobě ještě víc.
" A co dneska?"
" Co co dneska?"
" Co budeme dělat?" vysvětlila mi to.
" Co by jsi chtěla dělat?" pohladil jsem ji po vlasech.
" Nechceš jít střílet?" podívala se na mě, a když jsem viděl ty jiskřičky v jejích očích, nemohl jsem nesouhlasit.
" Fajn, ale až po obědě, jo?"
" A jak dlouho ještě zbývá do oběda?" zeptala se nedočkavě.
" Sam já fakt nevím, jak to, že tady tak spíme, ale asi hodina."
" Supeer," zajásala a svalila se na mě, což způsobilo, že jsem si zase lehl.
Chvíli jsme ještě jen tak leželi, potom jsme se ale konečně rozhodly vstát. No vlastně to bylo hlavně proto, že už jsme měli hlad, ale i tak.
Oblékli jsme se, Sam si učesala vlasy, já si je jen prohrábl a vydali jsme se do kuchyně.
" Čaute," pozdravili jsme se Sam ostatní, kteří přišli akorát na oběd.
Posedali jsme si ke stolu a začali jíst. Měli jsme maso a k tomu brambory.
" Tak co budete dělat? Zase se flákat?" zeptal se Jack.
" Ne, jdeme střílet," zaradovala se Sam.
" Víš normální holka by se těšila spíš na nakupování a ne střílení," zasmála se Gemma.
Chtěl jsem něco říct, ale Sam se na ni zašklebila, a pak začala nějaká jejich řeč plná šklebení se, takže jsem se zase začal věnovat svému jídlu.
" Už nebudeš, že ne?" zeptala se mě Sam, ale ani nečekala na odpověď a talířek mi vzala, uklidila a tahala mě ven.
" Jsi jako malá," zasmál jsem se a vydal se za ní.
" Ale pořád tvoje," usmála se na mě.
Zatáhl jsem si ji k sobě." To víš, že jsi," řekl jsem a políbil jsem ji. Opětovala mi to, ale velmi rychle to ukončila a odtáhla se.
" Harry, pojď už," nazula si boty a oblékla bundu.
Nechápu, jak se tak může těšit. Asi se opravdu narodila do života gangu.
o hodinu později
" Jsme tu. Nevím, kdo tu bude, tak se drž za mnou a mlč jo?" podíval jsem se na ni.
" Jo," přikývla a vyšla z auta.
Rychle jsem udělal to samé a zamkl auto. Chytl jsem si ji za ruku, ať mi nikam neuteče, a vydal jsem se s ní do střelnice.
Naštěstí jsem to po telefonu stihl zařídit, takže tady už nikdo nebyl a u střelnice byl můj kámoš Patrick.
" Čau," pozdravil jsem ho.
" Zdar," řekl a zarazil se.
" Harry od kdy si bereš na střelnice děvky? Od kdy si je bereš kamkoliv?"
" Od té doby, co nemá děvky!?" zavrčela na něho Sam, ještě dřív než jsem něco stačil říct já.
" Jo, jasně," ušklíbl se na ni. To Sam nevydržela a chtěla mu jednu vlepit, ale zadržel jsem ji.
" Patricku opravdu to není žádná děvka, je to moje přítelkyně," vysvětlil jsem mu.
" Víš o Megan?" podíval se na ni.
" Jo," odpověděla mu bez zájmu.
" Aha," nevěděl co říct.
"Aha? Děláš si srandu? A co nějaká omluva nebo něco?" naštvala se Sam a já jsem byl na její straně.
" Omlouvám se ti. Začneme znovu? Jsem Patrick,"podal jí ruku.
" Sam," podala mu ji neochotně taky.
Zakroutil jsem nad ním hlavou. " Jdem si zastřílet, tak jsem už nikoho nepouštěj. Je ti to jasné?" ujišťoval jsem se ještě.
" Je," odpověděl mi.
Otočil jsem se na patě, chytl Sam za ruku a rozešel se s ní po schodech dolů.
" Promiň," omluvila se mi Sam.
" Za co?"
" Měla jsem být ticho."
" Jo to měla, ale to by nebyla moje holka, kdyby se o sebe nepostarala sama," mrkl jsem na ni a chytl ji kolem ramen.
Když jsme přišli dolů, ukázal jsem Sam pistoli a chtěl jí pomoct. Trvala ale na tom, že si to všechno udělá sama, takže jsem ji musel nechat. Chvíli jsem ji pozoroval, ale ona to opravdu všechno zvládla. Nechápu, že o ní ještě pochybuju, zavrtěl jsem hlavou a začal střílet sám.
o dvě hodiny později
"Taky už jsi to všechno vystřílela?" zasmál jsem se, když to už podruhé zkusila a pořád nic nevystřelilo.
" Jo," řekla trochu smutně.
" Ale jsme tu dvě hodiny, takže by jsme mohli třeba už i jít."
" Dobře, díky, že jsi sem se mnou jel, zase jsem se odreagovala," taky se zasmála.
" Nemáš zač, taky mi to tu nevadilo," usmál jsem se, přitáhl a potom se podíval na to, co Sam nastřílela.
" Páni Sam, kde jsi se tak naučila střílet? Ani jednou jsi neminula."
" Nevím, baví mě to," usmála se a podívala se na svůj výtvor, nad kterým se taky usmála.
" Tak pojď," řekl jsem a zase si ji odtáhl nahoru. Tam jsem Patrickovi zaplatil a odvezl nás domů.
*Sam*
" Bavilo?" zeptal se mě Niall, který se mnou šel střílet poprvé, když jsme přijeli.
" Jo, ani jednou jsem neminula," pochlubila jsem se.
" To jsi šikovná," mrkl na mě.
" Někdy půjdeme zase spolu jo?" usmála jsem se na něho.
" Beru tě za slovo," zasmál se a posadil se ke stolu, kde byla zase nachystaná večeře.
Jsem opravdu hrozná. Buď spím nebo někde jsem a všichni se sejdeme jen u jídla. Je ale pravda, že je vždy výborné, stejně jako bylo dneska. A chutná i ostatním, protože nikdy ani nedutáme.
" Nezahrajeme si něco?" zeptala jsem se po večeři.
" A co?" podívala se na všechny Chloe.
" Něco normálního," doplnila jsem, protože dneska jsem nechtěla hrát nic úchylného.
" Monopoly!" křikla Gemma. Já jsem s ní hned souhlasila a ostatním nezbývalo nic jiného.
asi o šest hodin později
" Nedohrajeme to zítra?" zívla jsem.
" Asi jo," odpověděla mně Gemma.
Ano, už jsem hrála jen já a Gemma. Všichni ostatní prohráli a šli spát jen Niall A Harry tady podřimovali u nás. Vlastně byli dost směšní. Niall byl opřený o Gemmino rameno a Harry mi ležel v klíně.
" Budeme je vůbec budit?" zasmála se Gemma, když si je taky prohlídla.
" Já bez toho, abych Harrymu oddělala hlavu neodejdu a ty taky ne, protože když si stoupneš tak ho nejspíš vzbudíš," zasmála jsem se taky.
" Tak to se koukej," opřela si Nialla o jednu ruku, opatrně vstala a položila ho na zem.
" Teď ty, šup," pobídla mě.
Měla jsem to vlastně jednodušší. Jen jsem mu oddělala hlavu a pohodlně vstala. Potom jsme je srovnali vedle sebe, pod hlavy jim dali polštáře a na ně hodili deky.
Pak jsme zamířili do našeho pokoje. Hodili na sebe obě Harryho tričko a jen v kalhotkách si lehli do postele.
Má poslední myšlenka než jsem usnula byla, jak bude Harry ráno vypadat, až se probudí vedle Nialla.
Máte tu další díl. A zítra bude silvestr!! Co vy? Jak budete slavit?
Děkuji vám za přečtení, komenty a hvězdičky :*
Tento příběh bych chtěla věnovat všem, co si to čtou. Mám vás ráda :3
J.