Vždy svá Nikdy tvá

Pláž

Je mi hrozně. Je mi fakt příšerně. Ne že bych toho včera tolik vypila, ale bude to spíše tím, že jsem nevečeřela. Vzbudila jsem se asi až kolem desáté a za žádnou cenu neměla v plánu vylézt z postele. Pansy v pokoji nebyla, takže ji asi bylo lépe než mě. Zalezla jsem si celá pod peřinu a nadávala si za ten alkohol. Najednou někdo zaklepal dveře. Zpod peřiny jsem vykřikla. „Dále!" Někdo vešel a sedl si na mou postel.  „Jak ti je? Nebyla jsi na snídani, tak jsem tě chtěl raději zkontrolovat." Byl to Malfoy. „Je mi hrozně, myslím že nedám ani oběd." Řekla jsem zpod peřiny a cítila, jak mi ji chce stáhnout. Pevně jsem si ji chytla. „Nechci aby jsi mě takhle viděl."
„Snad se nebojíš, že bych pak na tebe změnil názor." Začal se smát. „To fakt ne, to je to, co mě nejmíň teď trápí, prostě respektuj moje přání." Jo fajn, byla jsem jen ve spodním prádle a opravdu jsem nepotřebovala aby mě viděl jen v podprsence. „Nejsi nahá, že ne? Protože to bych pak neodolal ti tu peřinu neodkrýt." Smál se. „Malfoyi!! Ne ježiši, to fakt nejsem." Bože, to je blb. „Hele, co kdyby jsi mě nechal ještě spát, já se pak dám nějak do kupy a sejdeme se třeba ve tři na té pláži, jak jsi chtěl?" Zeptala jsem se ho. „Dobře, celkem jsem se bál, že to odřekneš, ale jsem rád. Tak tedy ve tři." Stoupl si z postele a slyšela jsem už jen jak potichu zavírá dveře.

Probudila jsem se něco málo po jedné. Dost času na to se dát dohromady, super. Vstala jsem, hodila na sebe župan, vzala potřebné věci a zamířila si to do umývárny. Jo, ledová sprcha mi fakt bodla. Usušila jsem se, vzala si župan a vlasy zabalila do ručníku. Vyčistila jsem si pořádně zuby a aspoň trochu se nalíčila. Vzala jsem si věci a zamířila do pokoje. Cestou z umývárny jsem narazila na Brooke. „Um, jak ti je Reese?" Zeptala se. „Mnohem lépe, dala jsem si ledovou sprchu a ta mě fakt probrala." Usmála jsem se na ní. „Já mám teď sraz s Brianou, ale tak pak pokecáme, jo?" Řekla když mě míjela. „Jasně." Houkla jsem na ní a rychle jsem šla na kolej a do pokoje. Usušila jsem si vlasy a přemýšlela, co si na sebe obleču. Nemůžu, a ani nechci si vzít nic odvážného a sexy. Takže jsem si na sebe natáhla modré džíny, černé tričko a do ruky jsem si vzala tmavě zelený kardigan. Měla jsem ještě půl hodiny a nechtěla jsem vypadat dochvilně, tak jsem si sedla ještě chvíli na postel. Achjo, co to sakra dělám. Nikdy jsem se ještě s žádným klukům nesešla, pokud za tím teda nebyla škola. A Malfoyovi fakt o školu teď nejde. Sakra, začínala jsem být nervózní. Byli už skoro tři hodiny, tak jsem se rozhodla se vydat na pláž. Cestou od hradu mi neskutečně začalo bít srdce. Polilo mě horko a já se musela na chvíli zastavit a celé to rozdýchat.

Už z dálky jsem viděla jak tam na mě čeká. Seděl na kameni a hleděl na jezero. „Ahoj." Pozdravila jsem ho, když jsem k němu došla. Otočil se na mě. „Ahoj, paráda. Už jsem se začínal bát, že mě necháš zase na holičkách." Zasmál se. „Podruhé už by to bylo celkem klišé." Zasmála jsem se s ním. „Přinesl jsem ti koláč. Víš, myslel jsem, kdyby jsi náhodou měla hlad." Usmál se na mě. „Jo, to je fakt milý, děkuji." Řekla jsem a s radostí si koláč od něj vzala. Teď jsem váhala, jestli ho sníst. Ale co, při nejhorším se pozvracím. Pokrčila jsem rameny a zakousla se. Jo, v pohodě, všechno je na svém místě, tak fajn. „Je vynikající. Už se fakt těším na večeři." Usmála jsem se na něj a on se smál. Seděli jsme tam asi tak dvě hodiny. Povídali jsme si úplně o všem. O škole, co nás baví a co nesnášíme. O ostatních studentech, kdo je neotravnější, u něj samozřejmě vedl Potter, probrali jsme snad každého skrz na skrz. Řeč přišla taky na naše vzájemné fórky z předešlých let a u toho jsme se tak moc nasmáli. Bylo to hezké, jako kdyby mezi námi žádná nenávist nikdy nebyla. Začalo zapadat slunce a s tím se i trochu ochladilo, začala jsem si tedy nandavat svůj kardigan. „Je ti zima? Klidně ti půjčím svoji mikinu." Zaculil se na mě. „To je v pořádku, mám svůj kardigan, vidíš?" A oběma rukama se zachumlala. Ještě chvilku jsme tam seděli a povídali si.