Vždy svá Nikdy tvá

Nenávidím ho i miluji

Listopadové dny ubíhaly rychle jako voda. Učitelé nám přidávali více a více úkolů a byli nervózní z blížících se lednových zkoušek. Draco jezdil na víkendy pryč a sním pokaždé mizela i Pansy. Sžíralo mě to zevnitř a byly chvíle, kdy jsem je oba proklínala. Listopad se přehoupl jako nic a byl tu prosinec. Na celé škole se nemluvilo snad o ničem jiném, než o Vánočním plese.

Seděla jsem na hodině Dějin čar a kouzel, když mi na stůl přiletěla papírová vlaštovka. Vzala jsem ji do rukou a opatrně rozevřela. 'Půjdeš se mnou na ples?' Stálo na papíře. Ohlédla jsem se po třídě a můj pohled se zastavil na Dracovi. Culil se jak blázen a já jen protočila očima. Po hodině si na mě Draco počkal před třídou. „Čekal jsem nějakou odpověď, ne otrávený obličej." Zasmál se. „Mohl jsi se mě normálně zeptat." Odsekla jsem ho. „Chtěl jsem být trošku romantický." Zaculil se. „Tak to se ti moc nepovedlo." Uchechtla jsem se. Najednou si Draco klek na zem a roztáhl své ruce. „Moje milovaná Reese, budeš tak moc hodná a půjdeš se mnou na ples?" Usmál se s jistou vážností. „Co blbneš, všichni na nás zírají." Zakroutila jsem hlavou. „Tak ať. A stále jsi mi neodpověděla." Stoupl si a udělal krok blíže ke mně. „Půjdu." S úsměvem jsem mu odpověděla, čehož jsem později litovala. Draco mě nadšením obejmul a políbil.

Týden před plesem, jsem strávila nedělní odpoledne ve společnosti nebelvírských ve Velké síni. „Už máš šaty Reese?" Optala se mě Hermiona. „Ano, teta mi je v týdnu poslala." Odpověděla jsem ji. „A na ples jdeš s Malfoyem?" Zeptal se kysele Ronald. „Jistě, proč bych nešla?" Nechápavě jsem se na něj podívala. On jen pokrčil rameny. „A s kým jdete vy?" Zeptala jsem se všech. „Já jsem vždycky chodil s Georgem, bez holek, ale letos mě nechal na ocet a pozval Alici." Zakřenil se Fred. „Já jdu s Cedrikem, Ron s Levandulí a Harry s Cho." Odpověděla mi pohotově Hermiona. „Aha, hezké." Pousmála jsem se na ní. „Frede, ty opravdu nikoho nepozveš?" Otočila jsem se na Freda sedícího vedle mě. „Ne, kašlu na to, tohle není nic pro mě. Půjdu jako každý rok sám a užijí si to stejně i bez toho, aby mi nějaká holka pošlapala nohy." Zasmál se. Já se na něj jen usmála a bylo mi to trošku líto, skoro každý tam s někým šel.

Rozhovor mezi Dracem a Pansy
„Je vážně nutné, aby jsi tam každý víkend jezdila taky?" Spražil Draco Pansy.
„On si to tak přeje." Zamračila se Pansy.
„Tak to si nemyslím. Jsi tam úplně k ničemu." Odsekl Draco.
„Alespoň ti jsem na blízku." Položila mu ruku na hruď.
„Přestaň, děláš to jen, aby Reese žárlila." Odstrčil jí ruku.
„A daří se mi to?" Uchechtla se Pansy.
„Nech toho, jsi vážně naivní." Zamračil se Draco.
„Co tu děláte? Proč nejste na večeři?" Objevila se Brooke.
V tom Pansy koutkem oka zahlédla vycházet Reese z Velké síně. Ani na vteřinu nezaváhala a vrhla se Dracovi kolem krku a políbila ho. Brooke na ně nevěřícně mrkala a Draco se snažil z jejího sevření vyprostit, ale spíše to vypadalo, jako by jí hladil. Když se Pansy odtáhla, Draco se na nic nezmohl, poněvadž zahlédl Reese u síně.

***

Seděla jsem ve Velké síni, byl skoro už konec večeře a Draco se ještě neukázal. „Kde je Brooke?" Optala jsem se Briany. „Měla doučování, každou chvíli by měla přijít." Pousmála se Briana. Jen jsem přikývla a zvedla se od stolu. Počkám na Draca ve společenské místnosti, pomyslela jsem si.

Vyšla jsem ze síně a jako když do mě uhodí. Zarazila jsem se na místě a nemohla udělat další krok. Srdce se mi tak silně rozbušilo, měla jsem pocit jako by udělalo několik salt vzad a chtělo vyskočit z mého těla. Draco stál u schodů s Pansy a líbal jí. A Brooke? Stála u nich a nečině tomu přihlížela. Když se konečně od sebe odtáhli, Draco na mě vyděšeně pohlédl. Můj obličej se zkřivil do nepopsatelného hněvu. Totálně mě pohltila zlost. Vydala jsem se rázným krokem k nim a cestou jsem vytáhla svou hůlku a držela ji podél těla.