Vítá vás Montana

·8·

12%

|·Nick

Uběhl už asi týden od toho, co přivezli to šílený zvíře. Týden, co tu musím poslouchat zběsilý ržání. Ohrada s tím magorem se nacházela na straně domu, kde jsem měl okno a ten kůň si stoprocentně liboval v tom mě svýma ohavnýma zvukama otravovat. A ta obliba rostla obvzlášť v noci.

Měl jsem takovou chuť něco sprostě zařvat z okna a mrsknout po něm papuč, tak jak to dělala moje babička na otravný kočky. Ale bylo by to k ničemu. Akorát bych musel chodit jen s jednou bačkorou.

Docela jsem obdivoval Dolores, že se nebála k němu vlízt. Nepřiblížil bych se k němu nebo jeho krmení ani na deset metrů. Sebevražda mě už nějakou dobu fakt nevzrušovala. Ale ta ženská si tam nakráčela jako pán a ignorujíc jeho zlý pohledy mu nasypala žrádlo. Byl sice vidět pokrok v chování toho magora, ne však dostatečně velký, aby mě přesvědčil, že se dá napravit.

Zrovna jsem seděl na terase, kam jsem si oblíbil chodit, a hleděl na poslední příspěvek Rebeccy na Facebooku. Její obličej se na mě culil z obrazovky, zatímco ji její nový (tak o sto let starší) nabíječ líbal na tvář. Očividně se na mě vykašlala kvůli více věcem než jenom mým depresím. Já očividně nebyl tak bohatej, abych jí mohl koupit celou zasranou jachtu.

S miláčkem na dovolené. Jachta a šampaňský = Sen! Jsem moc šťastná.

Takhle zněl její infantilní příspěvek. A za tím hromada srdíčkových smajlíků. A potom že za peníze si člověk štěstí nekoupí. Dovolil bych si nesouhlasit.

Myslel jsem na naše společné dovolené. Často jsme je strávili nazí v posteli, a i když škemrala ať už jdeme na pláž, moje přesvědčovací metody ji donutily zůstat.

Byla nespokojená s tím, že naše dovolené byly z větší půlky o sexu? Vadilo jí, že neviděla skoro žádný památky? Neměli jsme na sebe tolik času, kolik jsme chtěli a já se vždycky těšil, kdy zase někam vyrazíme. Kdy zase budeme spolu. To jí to nestačilo?

Zajímalo mě, jestli ji taky bral na snídaně do její oblíbený restaurace, jestli jí kupoval růže a jestli jí nechával vzkazy u uvařené kávy, když musel jít dřív do práce.

A já podvědomě tušil, že dělal daleko okázalejší, dražší gesta. Třeba ohňostroj ke svátku a drahý Porsche k narozeninám. A i kdyby jí koupil třeba jednorožce, mně to mohlo být kurva jedno! Nesnášel jsem se za to, že projíždění jejího Facebooku a Facebooku jejího nabíječe je moje víkendová rutina.

Sjel jsem o pár fotek níž, kde byla vyfocená jen v plavkách a slunila se rozvalená na pláži. Bylo to jen tři týdny před tím, než odjeli na tu trapnou jachtu. To si jako ten dědek mohl dovolit jezdit s ní každý měsíc na dovolenou?

Můj tep se zrychloval, když jsem sjížděl dolů po jejím profilu a blížil se k fotkám z období, kdy jsme byli spolu.

„Ahoj, co děláš?" ozvalo se najednou a já málem vykřikl, jak jsem se lekl. Malá bruneta se posadila na židli vedle mě a s úsměvem a očekáváním na mě hleděla.

„Nic," vyhrkl jsem až příliš rychle. To bylo ještě víc průhledný, než kdybych si na čelo fixem napsal stalkuju svoji ex.

„Aha," nadzvedla obočí. Úsměv jí z tváře ale nezmizel. „A když teda nic neděláš, budeš mít čas?"

„Kdy jako?" Můj mozek, zabržděný vzpomínkama na nahou Rebeccu, nechápal na co tím míří.

„No..." protáhla a nervózně zatěkala očima po okolí. „Třeba teď?"