Můj Nevlastní Bratr

13.

,,Co tím jako myslíš, že se to posunulo!?" Pomalu jsem otevřel oči. Proč se Kacchan rozčiluje už po ránu? Unaveně jsem si protřel oči a sledoval, jak naštvaně chodí po místnosti sem a tam.
,,Jenže to mé nezajímá! Já chci vědět proč!" S kým to asi telefonuje? Moje zvědavost byla teď k prasknutí, jelikož to nevypadlo, že ho to zrovna nezajímá.
,,Nemám na tebe teď čas, zavolám potom!" Aniž by si vyslechl odpověď z druhé strany okamžitě to zavěsil a naštvaně z mobilem hodil na svojí půlku postele.

,,Co se děje Kacchan?" Trochu smutně se na mě podíval, ale hned to zase vystřídal naštvaný výraz.

,,Zápas se přesunul...hraje se už další týden" Jakoby mi vypnulo. Nejdřív jsem to nepobíral, ale hned na to jsem se vymrštil z postele, až se mi zatočila hlava a myslel jsem, že se z bolesti zadku asi zblázním, ale začal jsem sbírat Kacchanovi věci a dávat mu je do tašky.
,,Co děláš?" Koukal se na mě Kacchan jako na svatý obrázek.

,,Musíš se vrátit...musíš trénovat a hlavně všechno připravit" Kacchan se zamračil a přišel ke mně blíž.

,,Nechci tě tu nechávat. Pojeď semnou" Zašeptal mi do ucha a v tu chvíli opravdu přemýšlel, že bych odjel s ním. Jenže jsem nemohl. Nejsem ještě plnoletý a i Kacchan bydlí se svojí rodinou.

,,Moc dobře víš, že to nejde...navíc, odjet teď musíš. Záleží teď na jednom z vašich nejdůležitějších zapásových turné, když ho vyhrajete, tak pojedete na kraj a postupně se dostanete až na mistrovství...chci tě tam vidět" Pohledem jsem zkoumal zem pod sebou a držel se Kacchanova trička.

,,Když jinak nedáš" Zvedl mojí bradu a jemně mě políbil. Tyhle chvíle s ním prostě miluji a nechci o ně přijít. Musel jsem se odpojit, jelikož by se to určitě zvrtlo a já bych jednak už opravdu nemohl chodit a ani na to není čas. Kacchan zamručel a začal si také balit.

Ani ne za hodinku už čekal na taxi.

,,Zavolám ti, až budu doma" Přišel ke mně a naposledy mě políbil. Následně si sednul do taxi a zmizel mi za černými okny. Naprázdno jsem mával a snažil se nerozbrečet, opět po dlouhé době jsem si vzpomněl, jak strašně mi tady je.

,,Hned jak budeme mít prázdniny, tak ho sem určitě zase pozveme" Dal mi ruku na rameno Natsuo. Jen jsem přikývl na znamení, že rozumím a vydal se zpátky do mého pokoje.

,,Tak už konečně odjel. Aspoň tě budu mít jenom pro sebe" Na posteli se rozvaloval Todoroki, který si hlavu podepíral rukou a zkoumal mě pohledem.

,,Tak na to rychle zapomeň" Jenže než jsem se nadál ležel jsem u pod ním na zemi. Chtivě se na mě díval a já dostal strach. Když tu byl Kacchan, tak jsem se nebál, že by si Todoroki něco extra zkusil, ale právě teď... Bylo to jako kočka a myš, jenže já byl tou bezbranou myškou a Todoroki tou kočkou, nebo respektive kocourem.

,,Ale copak, už tě nemá kdo chránit, že ano? Co kdybychom si teď pohráli, už dlouhou dobu jsem si nezašpásoval a už moc dlouho se držím, abych tě nepřefikl, jenže i mě dojde trpělivost" Chtělo se mi brečet. Na tváři Todorokiho se objevil vítězoslavný úšklebek a než jsem stačil zaprotestovat, ač by to bylo úplně zbytečné, mě políbil.
Kousnul jsem ho do rtů, ale jen sykl, pousmál se a vytryskly mi slzy bolestí, když on kousnul mě. V puse jsem téměř okamžitě ucítil kovovou pachuť krve a ret mi pulsoval onou bolestí.

Rukou mi zacpal pusu a vrhnul se k mému krku, který začal okousávat. Jeho ruka tlumiče mé výkřiky a vzhledem k tomu, že jsme v tomhle patře byly jediný, bylo to úplně k ničemu.
Volnou rukou mi zajel pod tričko a začal si hrát s mýma bradavkama. Asi mu pak došlo, že mě stejně nikdo neuslyší a pustil mojí pusu.

,,Nech toho, prosím" Slzy mi tekly proudem a já chtěl konec tohohle všeho. Pevně jsem tisku svá víčka k sobě a hlavu držel na straně.

,,Hehe... A za co?" Otevřel jsem oči a pohlédl na něj. Doslova si užíval svojí nadřazenost.

,,Nevim" Nenapadlo mě nic, co by mu stálo místo tohohle. Je to děvkař a chtěl být v každým na doraz, co by za to mohl chtít jinýho.

,,Nechám tě být v případě, že semnou budeš dneska v posteli nahý" Ušklíbl se a já se začal červenat.

,,úplně nahý ne" Začal se smát a znova olizovat můj krk od klíční kosti, až k uchu.

,,Můžeš mít maximálně trenky a budeš se na mě celou noc tisknout...tělo na tělo" Rukou mi zajel pod kalhoty a přejel mi po mém kamarádovi. Neubránil jsem se vzdechu, ačkoliv jsem to nechtěl.

,,Dobře, dobře... Jen tu ruku vyndej" Todoroki se uchcechtl a ruku doopravdy vyndal. Vstal a přehodil si mě přes rameno, načež mě hodil na postel a začal mi sundavat věci.
,,Zvládnu to sám" Snažil jsem se ho odstrčit, ale to se mu zřejmě nelíbilo a opět mě zavalil svým tělem. Začal mi líbat a okousávat krk.

,,Tohle je jen varování stěně... Já tě mám ve své moci, takže neodporuj, nebo bude trest" Zašeptal mi do ucha. Chtělo se mi hrozně brečet, ale že všech sil jsem se držel. Dneska jsem toho nabrečel už dost.
Když mě zbavil všeho oblečení a zbyly jen trenky, sám se svlékl a hupsnul do postele vedle mě. Namáčkl své tělo na to mé a ruku mi dal na zadek. Jak jsem se cokoliv namítnout a tak i přes to, jak moc se mi to hnusilo, jsem se ti snažil nevnímat.

,,Od teď jsi mé stěně a já tvůj páníček... Budeš mě poslouchat nebo nastane trest" Byl pobavený až se mi dělalo špatně.

Takhle to rozhodně nenechám... Dneska mu to možná prošlo, ale od zítřka nastavím protiopatření.

S touhle myšlenkou se mi podařilo zavřít oči a oddat se ne zrovna klidnému a spokojené mu spánku...

Takže po x letech s novou částí... Nevím jestli jste to četli na mém profilu, ale mám teď dost velké osobní problémy a jsem naprosto nemotivována, než nápadů a jakékoliv chuti něco dělat... I tak, když jsou ty Vánoce jsem se dala k dopsání další kapitoly a ptám se vás...

Podobá se tato kapitola mým předešlým nebo se vám jeví nějak jinak?

Jde o to, že mám strach jestli není odfláklá, nebo se jeví tak, jako kdyby vás nebavila... Dost by mi to pomohlo... :)

Také chci oznámit, že na nějaký čas stáhnu knihu Rewrite The Stars z publikace... Dopíšu jí a pak opět vydám... ;)

Také vám přeji krásné Vánoce a vánoční svátky... Ať pod stromečkem najdete to, co jsi přejete a užijete si je se svou rodinou... 🌸

Zatím Sayonara🖤

Přeje _kerria_