Můj Nevlastní Bratr

12.

,,Zdarec" Usmívá se na nás Kirishima v telefonu.

,,Zdar" Odpoví mu nezaujatě Bakugou. Jen zamávám na pozdrav a usmívám se, jako největší debil. Jsem strašně rád, že svého kamaráda vidím, po tak dlouhé době.

,,Koukám, že dneska jste na mě už nezapomněli." Pochechtával se. Omluvně jsem se usmál a Kirishima jen mávl rukou.
,,Tak, co je nového?" Snažil se začít konverzaci Kirishima, ale Kacchan si něco ťukal do mobilu a Kirishima nad ním jen protočil oči.
Stejně jako já, ho moc dobře znal.

,,U nás nic moc, jen si asi Kacchan našel nového kamaráda, který je jeho fanoušek" Kirishima se tvářil obdivně a ani se mu nedivím.

,,Vážně? To je hustý. Myslel jsem si, že Kacchan tady ty lidi nesnáší. Vždycky, když si přišli pro podpis, tak je chudáky seřval" Pobaveně se usmíval a já též s úsměvem pouze přikyvoval.

,,Nikoho jsem si nenašel!" Odsekl Kacchan a dál se věnoval mobilu. Také by si mohl všímat Kirishimi. Jen jsme protočili očima a dál se věnovali konverzaci.

,,A co u vás? Něco nového?" Otočil jsem směr konverzace tentokrát ke Kirishimovi.

,,No, až na trenéra, který neustále nadává na Bakugouovu nepřítomnost v podstatě nic nového" Zašklebí se Kirishima a já společně s ním.

,,To už není můj problém" Ujme se odpovědi Kacchan, který zrovna vypnul mobil a hodil ho vedle sebe. Kirishima si hlasitě oddechl.

,,Hrajeme zápas hned na začátku školy a ty se ulejváš" Prohrábl si Kirishima vlasy.

,,Já jsem talent od přírody, ani nemusím trénovat" Podíval se na něj povrchně Kacchan.

,,No jasně hvězdo" Pochechtával se Kirishima. Zaslechli jsme hlas od Kirishimi, když ho nejspíš někdo volal.
,,Musím končit, vypadá to, že zase mám něco na práci. Dám kdyžtak pak vědět" Zamává Kiri a my hned po něm. Následně se obrazovka vypne a Kacchan se mi svalí do klína.

,,Jsem unavený" Zavřel oči a já se jen usměju a a začnu ho hladit ve vlasech.

,,Poslední dobou jsi pořád unavený" Snažím se ho trošku poškádlit, aby byl trošku v rozpacích. Mikuju, když se červená.

,,To víš...dlouho jsme neměli sex a tak mě to těch pár nocí docela zmohlo" Místo toho, aby zrudl on, jsem byl kompletně rudý já. Tak tohle se trošičku nepovedlo.

,,Myslíš, že nevím o co se snažíš?!" Během sekundy chytil moje ruce, které mi dal za hlavu a přimáčkl mě na postel pod sebou. Ďábelsky se usmíval a podrobně si mě prohlížel.
,,To by chtělo trest" Mlsně si olíznul horní let a než jsem se stihl zeptat, co tím myslel, tak se mi přisál na krk a nejspíš mi dělal cucflek.
Když se od mého krku odtrhnul, podíval se pyšně na svoje dílo a můj krk olíznul.
Ačkoliv jsme se snažil to potlačit, moje kalhoty už mi začínaly být trochu těsné a z mých úst vycházeli co nejvíce tlumené vzdechy.

,,Kacchan, no tak...přestaň... Aah"  Nejspíš se mu nelíbilo, že jsem mluvil a tak mě kousnul do klíční kosti. Jenže klíční kost je jednou z mých nejcitlivějších míst a tak jsem se prohl v pateři, a hlasitě zavzdychal. Po tomhle jsou mé kalhoty už stoprocentně těsné.
Kacchan nejspíš poznal, že mi kalhoty začínají vadit a rozhodl se mě potrápit.

,,Říkal jsem přeci, že bude trest" Počkat...on ještě nepřišel?
Odpověď se mi dostalo hned na to, když se začal třít o mou chloubu.
Začal jsem škubat rukama v kolik snaze je vymanit z jeho sevření.
Přehodil si moje ruce do jedné...má obrovskou sílu a tak mi bylo moje škubání k ničemu. Pak si přetáhl tričko přes hlavu svázal mi ruce o konstrukci postele.
,,Takhle je to lepší...můžu dělat více věcí najednou" Zlomyslně se ušklíbl a začal mi rozepínat mojí košili.
Hned na to se jednou rukou vrhnul na moje bradavky a tou druhou škadlil mého kamaráda.
Hekal jsem snad na celý pokoj a přál si jediné vyvrcholit.

,,Kacchan...prosím...haaah" Cucal moje bradavky a sem tam je letmo skouskl.

,,Nenechám tě udělat tak snadno" S těmi slovy se přestal věnovat mému kamarádovi a vrátil se zpátky k líbání.
Cítil jsem, jak se moje vyvrcholení oddaluje, až jsem byl zase pouze vzrušený.
V mojí chloubě bolestně tepalo a já už se chtěl zbavit té otravné látky.

Jakoby bylo mé přání vyslyšeno, Kacchan svlékl kalhoty jak sobě, tak i mně a jediné, co nyní zakrývala mojí chloubu byly trenky.

,,Prosím" Udělal jsem na něj co nejpoddanější pohled a on se svými zuby zahákl o lem mých trenek. Načež je stáhl a já se neubránil vzdychu, když byl můj kamarád na svobodě.

,,Teď přijde ta pravá zábava" Olíznul mého kamaráda po celé délce a já ze sebe vyrazil všechen vzduch, který se u mě v plicích nacházel.
Vzal si ho celého do pusy a začal jezdit nahoru a dolů. Já jsem hekal jako levná děvka.
Cítil jsem, že už budu a cítil úlevu, že už konečně můžu vyvrcholit.
Jenže jsem se radoval zbytečně, Kacchan v tu chvíli přestal.

,,Prosím Kacchan" Oči mi slzeli z bolesti v mé chloubě a já opět cítil, že moje vyvrcholení je daleko.

,,O co prosíš?" Snažil se hrát na nechápavého. Mohl bych teď říct i to, abych se mohl udělat, ale to by Kacchan akorát natahoval. Sám to dokáže vydržet velice dobře.

,,O tebe" V jeho tváři se objevil ďábelský úšklebek. Sundal si trenky a dal moje nohy na jeho ramena.

Než jsem se stačil pořádně vzpamatovat, pronikl do mě na jeden prudký příraz.
Začali mi téct slzy bolestí a já se snažil uklidnit. Kacchan začal prudce přirážet a u toho kousal do mojí klíční kosti, aby odvedl pozornost na bolest k slasti.

Jakmile jsem si navykl a přírazy už nebyli tak bolestivé začal jsem vzdychat na celé kolo.
Kacchan se mě vyjel a pak prudce přitazil. Ačkoliv to bolelo jako čert, slast se dostavila na povrch hned za chvíli. Stačilo ještě pár přírazů z obou stran a oba jsme konečně vyvrcholili.

Kacchan mě odvázal a oba jsme zamířili do sprchy. Pak jsme oba usli jako nic.

Takže po x letech nová kapitola...tuhle jsem měla už skoro hotovou a tak jsem se vrátila k dopsání.

Celkově mám teď osobní problémy a nemám vůbec náladu psát. Nechci tak pokazit knížku, se kterou jsem si dávala takovou práci.
Proto vás prosím o trpělivost s vydáváním nových kapitol.
Až budou, tak budou... Těžko vám totiž řeknu kdy, jelikož to ani já nevím.

Tohle je jedna z posledních chvil, kdy Bakugou a Midoriya tráví čas spolu...jelikož se to všechno trochu zvrtne, ale to se nechte překvapit... ;)

Sayonara

_kerria_