Spoutáni sílou : Reylo

Přichází tma

Procházela jsem chodbami jedné základny Odboje. Bylo zvláštní být zase obklopena těmito zdmi. I když jsem zde byla sotva pár hodin, připadalo mi to jako věčnost.

Byl tu se mnou Mono. Ten mě hlídal a to doslova. Kam jsem se hnula, byl vždy za mnou. Naštěstí jsem teď mířila za Rose na její ubykaci a podařilo se mi Mona přesvědčit, že u ní mi opravdu nic nehrozí, a tak mě nechal konečně samotnou.

Rose se boje taky neúčastnila. Pro změnu to zase slíbila Finnovi. A tak mi aspoň zpříjemňovala dlouhou chvíli. Většinou jsme si vyprávěly, co se za tu dobu změnilo. Přece jenom od doby, co jsem odletěla hledat Bena uplynul víc jak měsíc.

"Mono se hrozně dlouho snažil přesvědčit velení, aby odvolali všechny hlídky, co vás hledali." Řekla Rose po chvíli. Ležely jsme spolu na posteli a pozorovaly strop.

"Zase tak hrozné to nebylo. Jen jsme si museli dávat pozor." Uklidnila jsem jí.

"Já si to nedovedu představit. Být pořád ostražitá. Obdivuji tě a navíc mám pocit, že jsi šťastná." Usmála se na mě.

"Ano, je to dost náročné, ale svým způsobem se mi ten život líbí. A ano, jsem šťastná." Přitom jsem se nevědomky lehce dotkla břicha, čehož si Rose všimla.

"Rey?" Zeptala se udiveně až jsem se zarazila a podívala se na ní. Okamžitě jsem si to uvědomila a ruku z břicha stáhla, ale tak nějak jsem tušila, že už to asi nezachráním, a tak jsem si jenom povzdechla. Rose se okamžitě rozzářila, jako sluníčko. Až mě udivilo, jakou z toho má radost a tak se náš rozhovor stočil na Bena a Finna.

"Stejně je to, ..." Řekla po chvilce. Nechápavě jsem se na ní podívala.

"No, ... vy dva. Nejdřív spolu bojujete. Vlastně se skoro málem zabijete. Teda spíš většinou on tebe, a pak všechno zahodí, protože se do tebe zamiluje, ... a teď s ním čekáš dítě." Kroutila nad tím hlavou.

"Prostě, neuvěřitelné. Čekáš dítě s Kylo Renem." 

"S Benem, ... " Opravila jsem jí. Rose se nejdřív trošku zarazila a pak pochopila.

"Jo, s Benem, ..." A obě jsme propukly v hlasitý smích. V tom se ale budova zatřásla.

"Co to bylo?" Zděsila se Rose. Vyběhly jsme na chodbu, jde jsme se střetly s Monem.

"Rey, ..." Zděšeně řekl moje jméno a v ruce měl připravený blaster.

"Jsou tady." Vydechla jsem.

"Kdo je tady?" Chtěla vědět Rose.

"Rytíři z Renu. Jdou si ... pro mě." Sevřely se mi útroby. Rose nechápavě pohlédla na Mona.

"Ren ji tu chtěl schovat. Musíme ji dostat okamžitě pryč!" Vysvětlil. Rose přikývla, chytla mě za ruku a táhla k výtahu, jelikož já jsem nebyla schopna pohybu.

"Jak ale vědí, že ji sem Ren, ... teda Ben, ..." Poopravila se a já jsem se i přes úzkost lehce pousmála." ... poslal?" Ptala se Mona.

"Netuším." Odpověděl. A mě se najednou vybavila Benova slova.

"Věř mi, myšlenky jsou ta nejlepší zbraň, jak někoho donutit, aby dělal to co chceš, ..." 

"Já, ... ano. Poslal mě sem, protože to bylo přesně to, co chtěli." Vypadlo ze mě.

"Cože, jak to myslíš Rey?" Vyhrkla Rose.

"Už dlouho víme, že je Hux povolal. Pořád ale nic nepodnikli až pak Ben vycítil, že se chtějí zaměřit na mě. Nenechával mě nikdy samotnou, ale pak, když zjistil, že ... Celou dobu to byl záměr. Potřebovali ho dostat, co nejdál ode mě. Pryč. Neútočili, protože byl pořád se mnou. Prostě jenom čekali." Dovysvětlila jsem.

To už se ale dveře výtahu otevřeli a oba mě táhli směrem k nejbližší lodi. V tom hangár potemněl a vzduch se ochladil. Cítila jsem působení síly. Temné síly. A takové množství, které jsem necítila ani z Bena. Nemohla jsem pochopit, jak tohle může vycházet jen z jednoho člověka a taky ne.

Pomalým krokem k nám šli tři. Všichni tři měli masku a byli odění do černé. Moje mysl byla uzavřená už v momentě, kdy jsme s Rose vyběhly z pokoje, ale i přesto jsem cítila, jak na mě působí tlak temna.

A najednou mě ten tlak srazil na kolena. Byl tak nepředstavitelný, že mi svíral hruď, takže jsem sotva mohla dýchat. Zaměřovali se na mě všichni tři najednou. O tom nebylo pochyb, protože jsem věřila, že kdyby byl pouze jeden, poradila bych si s ním.

Matně jsem slyšela, jak Rose a Mono vykřikli, když je ode mě odhodili stranou. Moje mysl se propadala do tmy. Cítila jsem, že mě pomocí síly táhnou do lodě. To jenom Ben mě tehdy nesl sám. Vzpomněla jsem si.

Pustili mě na chladnou podlahu a mě se na okamžik rozjasnilo před očima. Chvíli si mě prohlíželi a já jsem čekala, co se bude dít. A pak jeden promluvil.

"Byli jsme zvědaví, kvůli komu Kylo Ren všechno zahodil. Moc jsem Huxovi nevěřili, ale asi je to pravda. Slaboch." Pak se ke mě přiblížil a klekl si. Něco držel v rukou. Byly to dvě malé ocelové destičky. Zvedl ke mě hlavu.

"Tohle tě odpoutá od vědomí i od síly. Neucítí tě, ani kdyby stál přímo vedle tebe. Zaplatí za svou zradu. Už tě nikdy nenajde." Vysvětlil mi. 

"Najde. Vždycky si mě ... najde." Procedila jsem skrz zaťaté zuby, jak jen my to bylo dovoleno.

Zasmál se. A pak mi přiložil destičky ke spánku. Bylo to, jako by se točil celý svět. Měla jsem tak lehkou mysl, že kdybych neměla zbytek těla musela bych se vznášet. Cítila jsem, jak mě síla opouští.

"Bene, ..." 

A pak jsem omdlela.