Spoutáni sílou : Reylo

Halucinace

Rose procházela zmateně chodbami základny. Na každém rohu, na každé chodbě, schodišti, výkleňku viděla pořád ty dvě stejné osoby. Finna a Rey. Vlastně tu ani nikdo jiný nebyl. Jen oni dva, všude. Smáli se, nebo si jen povídali. V temných zákoutí se objímali a jindy i líbali. Rose už nevěděla, kde by se před nimi schovala. Zakrývala si oči, uši. Nechtěla je vidět. Nechtěla je slyšet. Nic z toho. Hlavou jí běhali Reyiina slova z jídelny.

Jsme jen přátelé ... jen přátelé ...

Věřila jí. Věděla, že je to pravda.
Tak proč je všude viděla? Byl to její trest za to, že na Rey předtím tak strašně žárlila? Že si Finn všímal více jí? Že jí odstrčil, jakmile se vrátila Rey.

Tohle není skutečné. S Rey si rozuměly. Chtěla odsud pryč. 

Začala propadat neskutečné hysterii až se svezla do kolen a musela křičet z plných plic ...

***

Finn seděl venku na kmeni stromu. Vedle něj Rey. Tohle bylo přesně to, po čem toužil. Oni dva. Sami. Neskutečně si ten pocit užíval. Ale to se náhle změnilo. 

Její pozornost upoutala blížící se osoba. Finn nevěděl, o koho jde. Její silueta byla rozmazaná, tajemná. Ale ona zřejmě věděla, kdo to je. Zářivě se na ni usmívala. 

"Tady jsi." Řekla. Vstala, rozběhla se k ní a skočila jí do náručí.

"Rey, ... co to?" Snažil se jí zeptat, ale jakoby ho neslyšela a oba se začali od něho vzdalovat.

Finn se postavil a chtěl běžet za nimi. Ale nešlo to. Utíkal pořád na místě. 

"Rey, .... Rey, .... REY!" Snažil se na ni volat, ale marně. To jeho by měla vítat a objímat, ale jako by pro ni neexistoval ...

A čím dál víc se vzdalovala, tím více slábli jeho city k ní ...

***

Poe seděl s Leiou u stolu. Měl ji rád. Byla pro něj vším. Byla jako jeho matka a on jí do jisté části nahrazoval syna, kterého ztratila. Tvořili rodinu.

Náhle se otevřeli dveře a v nich stanul Kylo Ren. Leia se na něho podívala a vstala.

"Synu, ... věděla jsem, že se jednoho dne vrátíš ..." Šla k němu.

Poe se zvedl ze židle. Snažil se Leiu zadržet. Nedovolit jí, aby se k němu přiblížila. Aby jí ublížil. Znovu. Jako tehdy, když odešel. A pak znovu, když zabil svého otce. A teď jí chtěl obdařit svou přítomností a jistě opět zmizet. Nechat jí tu zraněnou, zlomenou, samotnou. 

"Nesnaž se. Nikdy pro ni nebudeš syn, kterého doopravdy chce." Zněl mu v hlavě Renův hlas, na který odpověďel. 

"Ale ty nikdy takový, jakého by si zasloužila." ...

***

Rey stála uprostřed louky. Měla nádherný výhled na krajinu. Všude stromy a zeleň. O takovém míst vždy snila. Ale něco jí tu najednou chybělo. A to něco zrovna hledala. A nebyla to věc, ale osoba. Sama nevěděla, koho hledá, ale cítila její přítomnost a věděla, že ta osoba s ní naplňuje tohle místo. Zavolala na ní.

"-------". Ale neslyšela svůj hlas. Neví koho volá, ani jestli jí slyší.

Volala znovu a znovu. Nikdo jí neodpovídal. Stála sama uprostřed místa, které si vysnila její duše s vědomím, že jí kus chybí.

Vtom ucítila, jak jí něčí paže zezadu objali. Zavřela oči. Otočila se a bez toho, aniž by zjišťovala, kdo je dotyčná osoba, jí omotala ruce kolem krku a pevně ji objala. Cítila její pevný stisk. Užívala si ten pocit. Poté bez toho, aniž by oči otevřela, vzala její obličej do dlaní a věnovala jí polibek. 

Zalil jí neskutečný pocit štěstí, když je poté otevřela a její pohled se setkal s tmavýma očima, které za poslední tři noci, kdy se jejich mysl propojovala, tak důvěrně znala ...

***

Kylo byl ve svém přijímacím sále. Jeho pozornost upoutala postava, která stála u okna a pozorovala dění venku. Její postava. Byla celá v černém, jako on. Ve tváři se jí zračilo odhodlání a pevná víra v temnou stranu. Dokázal to. Stála po jeho boku, jako jí to kdysi říkal. 

Stočila k němu svůj pohled a usmála se na něj. Ale nějak začal pochybovat. Byla to ona, ale zároveň nebyla. Jakoby by vše, o co se snažil najednou nebylo to, co by doopravdy chtěl. 

"Rey?" Promluvil na ní.

Ale jako by na to jméno neslyšela. Chvíli se na něj dívala a pak odpověděla.

"Neříkej mi tak. To jméno pro mě už nic neznamená."

V tu chvíli pochopil. Díky temné straně, její osobnost zmizela. Byla s ním, ale cítil, že pravou Rey uvnitř ní zabil. A to nechtěl. Chtěl tu starou ... 

Chtěl zpátky svoji Rey ...