Sisters Romanoff | ᴬᵛᵉⁿᵍᵉʳˢ

34. She will understand it...all of you will

,,Bude to v pohodě, teta Nina to Nina to říkala."

Atmosféra, která naplnila celou místnost, by se v ten moment dala řezat pilou. Čas jako by se zastavil, vše zmrzlo.

Tony Stark měl v první chvíli v hlavě úplně prázdno. Pomalu se zdvihl do stoje a zíral před sebe, střídavě na zahalenou osobu a na svou dceru. Nedocházelo mu to. Nebo to spíš jeho mozek nechtěl přijmout.

Nina Romanovová. Sestra Natashy. Žena, která zachránila jeho dceři život. Žena, kterou nechal žít ve svém sídle a dál jí volný přístup do všech prostor a místností.

Byla agentkou HYDRY.
"Nino?"
zašeptal tázavě, jako kdyby doufal, že si ji jeho dcera jen s někým spletla. Někde v hlubinách duše ale už věděl, že tomu tak není.

Až doteď měla Nina v hlavě iluzi šťastného konce. Byla sice jen nepatrná a vratká, ale byla tam. A teď se celá rozsypala na miliony kousků.

Nemohla to mít Daniele za zlé. Vlastně si za to mohla sama.
Když dívku večer odváděla z jejího pokoje, odhalila jí svou tvář, aby vše šlo hladce a holčička s ní bez odmlouvání odešla. Věděla, že něco podobného teoreticky možné je a stát se může, ale nepřikládala tomu žádný důraz. I přes tu špetku naděje věděla již od začátku, že tato mise nemůže dopadnout dobře.

Srdce jí divoce bilo, když hleděla do tázavé tváře Tonyho Starka. V jeho očích se zračilo překvapení mísící se se vztekem, zklamáním a hrůzou.
Dokázala si představit, co mu běží hlavou. A chápala to. Měl právo ji teď odsoudit a ve svých myšlenkách tisíckrát poslat do pekel.
Vlastně se divila, že ještě žije.

Volnou rukou si z hlavy stáhla kuklu a brýle, čímž Starkovi odhalila celou svou tvář. Do obličeje se jí svezly prameny krátkých blond vlasů a zakryly tak oči, ve kterých se zračila bolest podobná bolesti v očích miliardáře.

Plíce se jí začaly bolestí stahovat, když mužův výraz začal nabírat na kyselosti a zhnusenosti. Hleděl na ní, jako kdyby byla ten nejodpornější odpadek na ulici. Snažila si zachovat kamennou a důstojnou tvář, věděla již ale, že ji nevydrží dlouho.

"Nina Romanovová,"
pronesl její jméno a uchcechtl se. Celý jeho postoj se rázem změnil. Opustila ho nejistota a strach.

"Špicl HYDRY. Musím říct, že jsi překonala Natashu. Tak dobrou lhářku jsem jaktěživ nepotkal."

Nina mlčela a stála pevným postojem na místě, v jedné ruce stále zabírající zbraň. Očima hypnotizovala muže před sebou.

"Neprotahuj to, Tony,"
řekla pevně a volnou ruku obtočila Daniele kolem drobných ramen,
"netěší mě to o nic víc, než tebe. Dej mi-"

"Netěší? Že netěší?!"
vykřikl Stark téměř hystericky a rozhodil při tom rukama, až sebou cukla,
"To ti nevěřím. Musela jsi se celou tu dobu královský bavit. Když jsi nás vodila za nos. Všechny."

Bylo až směšné, jakým tónem s ní mluvil. Jako kdyby si ani neuvědomoval, že ona má stále v rukou zbraň a on je zcela neozbrojen.
Jeho oči, plné nenávisti, jí propalovaly skrz na skrz. Byl to hypnotizující pohled, který jako kdyby cítila až na své polámané duši.

"Dali jsme ti novou šanci. Přijali tě mezi sebe. Věřili jsme ti, Nino,"

pokračoval Stark tiše a ona cítila, jak se jí jeho ostrá slova zařezávají do srdce jako hřebíky. Všechy svaly na těle měla zatnuté, jak se snažila udržet si kamenný výraz a přímý postoj.

"Všichni. Kromě Steva. Ten magor měl pravdu. On jediný te prokoukl. A já mu nevěřil."

Musel se uchechtnout své vlastní naivitě. Úsměv mu z tváře nezmizel, ani když se na ni znovu podíval.