Sisters Romanoff | ᴬᵛᵉⁿᵍᵉʳˢ

20.Best party no.1

20.7.2014
Quinjet Avengers

"Tak už si to přiznej, Tony, že bez Nininy pomoci bys byl prostě nahraný."
dobírala si usmívající se Natasha už po několikáté Starka. Ten se věnoval řízení a dělal, že jí neslyší, i tak byl ve tváři rudý jako rak.

V quinjetu vládla příjemná atmosféra a veselá nálada, i když Avengers nezískali to, co potřebovali.

"Popravdě bych to dost rád viděl."
usmál se pobaveně Clint a natáhl se přes sedadlo, až málem skopl dolů Bruce.
"Pomóc! Nino! Zachran mě prosím!"
pronesl komickým hlasem a napodobil omdlévající princeznu. Všichni, tedy až na miliardáře, se rozesmáli nebo alespoň skryli úsměvnou grymasu pod dlaň.

Stark se napřímil a naštvaně se na ně otočil.
"Takhle to ale vůbec nebylo! Prostě...se mi to trošku vymklo kontrole a...Nina mi malinko píchla, no."

"A poděkoval si jí vůbec?"
pozvedl obočí Steve a všichni se otočili na Ninu, která postávala kousek od Starka. Ten na ní upřel prosebný pohled, ona se ho ale rozhodla ignorovat.

"Myslím, že byl moc rozrušen na to, aby mi děkoval."
odvětila a muž vložil hlavu do dlaní. Než se na něj sesypaly káravé komentáře, zvedl ruce nad hlavu a hlasitě řekl:
"Dobrá, Dobrá! Zachránila mě. A místo normálního 'díky' bych zítra uspořádal náš soukromý večírek na její počest. Co tomu říkáte?"

"Tak...večírek nikdy neuškodí."
řekla naoko ledabyle Nina, i když se při zmínce 'párty' celá rozklepala. Kdy něco takového naposledy zažila?
Před rokem? Nebo víc?

"Já jsem taky pro."
přikývl Clint a Natasha s Brucem také souhlasili. Nakonec kývl i cap.

"Sice jsme ničeho nedosáhli,"
řekl,
"Ale drobné uvolnění nikdy neuškodí."

Tony si spokojeně promnul ruce a byl rád, že se vše obrátili v jeho prospěch.
Přeci jen, na večírky byl daleko větší expert než na omluvy a skládání komplimentů.

----

21.7.2014
Avengers Tower

Nina ležela v posteli ve svém pokoji a cpala se palačinkami. Bylo už dvanáct hodin, do pokoje velikým oknem svítilo slunce a ona si jen v pyžamu užívala odpolední pohody. Včerejší mise jí vyčerpala a tak byla ráda, že má chvíli klid. Teprve před hodinou vstala, takže měla stále ráno.

Právě, když do sebe ládovala čtvrtou palačinku s Nutellou a malinami, se ozvalo zaklepání na dveře.

"Dále!"
zavolala s plnou pusou a snažila se při tom nezadusit.

Do pokoje vplula Natasha s několika taškami v ruce.

"Ahoj Nino."
pozdravila jí a zavrtěla nad ní hlavou.
"Předpokládám, že jsi před chvílí vstávala."

"Přesně tak."
přitakala a nabídla jí palačinku.
"Co tě sem takhle po ránu přivádí?"

"Je dvanáct, poledne."
opravila jí a posadila se na kraj postele.
"Chtěla jsem se zeptat, jestli už víš, co si vezmeš na sebe."

"Kam jako?"
nechápala blondýna.

"No přece na tu party na tvou počest."
poklepala si starší žena na čelo a Nina se rozkašlala.

"To už je dneska?!"
Vykřikla, až jí z pusy vylétl kus palačinky.

"Jak typické."
zašeptala si pro sebe zrzka. Pak už nahlas dodala:
"Ještě že máš starší sestru."