Sisters Romanoff | ᴬᵛᵉⁿᵍᵉʳˢ

37. Loving you is a losing game

Její srdce stále bilo, nepravidelně, slabě... ale bylo, pohánělo její zmučené tělo, nedovolovalo jí zemřít. Ještě nebyl čas na to, aby odešla, ještě tu musela chvíli zůstat, ještě chvíli musela snášet pozemské utrpení s názvem život...

Přes krev, která se jí nalepila na víčka, téměř neotevřela oči. Už necítila bolest, celé těl ose jí ponořilo do podivné agónie, která jí umrtvovala veškerá nervová zakončení a chránila jí tak před krutými, palčivými křečemi, které by zachvátily její tělo a pomalu jí dostávaly do dalšího a dalšího bezvědomí.

S hlavou bolestivě vyvrácenou do stropu si prohlížela poblikávající světla nad sebou a snažila se najít jediný náznak toho, že už je mrtvá. Nemohla pohnout prsty u rukou a zbytek těla byl tak ochablý, že by ji klidně mohli rozvázat a ona by byla zcela neschopná cokoliv udělat. 

Ozvalo se odkašlání. Narovnala hlavu, což nesmírně bolelo, a rozmlženě se zahleděla před sebe. 

Macbeth Browe seděl na židli, jen kousek od ní, a pozorně jí sledoval. 

,,Jak dlouho?" zašeptala. Svůj hlas už skoro nepoznávala, jak zněl zastřeně. 

Macbeth se pousmál a naklonil hlavu na stranu. 

,,Jen pár hodin. doufal jsem, že se už neproberete." 

Mírně si odfrkla a pozvedla obočí, uprostřed rozražené z několika ran ,které jí byly uštědřeny. 

,,Říkala jsem, že mám tuhý kořínek." 

Sledovala, jak muž postavil a upravil si černé sako, do kterého se převlékl. Jednou rukou si uhladil naolejované vlasy, zatímco druhou si poupravoval kravatu. 

,,Měla jste pravdu nejen v tom," dal jí za pravdu, zatímco pomalu přecházel sem a tam, ,,říkala jste, že vám nemám jak ublížit. Ani v tom jste se nemýlila. Jste nesmírně silná žena, Nino... ale já vás zlomil. Donutil jsem vás trpět. A už vám nemám co udělat." 

Otevřely se jediné dveře, co do místnosti vedly, a dovnitř vešli dva ozbrojení muži hned v závěsu za nimi Dean Helmut s plastovou flaškou plnou vody. Vydal se přímo k ní a věnoval jí úšklebek, ona se ale jen znechuceně odvrátila. 

,,Trochu jí opláchni, ať ji pozná," poručil mu Macbeth a Dean Ninu hrubě chytl za bradu, zvedajíc její obličej vzhůru. Pak nad ni naklonil onu lahev a vylil jí její obsah na obličej. 

Začala kašlat, jak jí voda tekla do nosu i rtů, a pokusila se dostat alespoň kapičku do vyprahlých úst. Cítila, jak se vedle ní z druhé strany postavil další muž a začal jí rukou v rukavici hrubě třít obličej, krk a dekolt, které měla ulepené silnou vrstvou krve. Hrubé rukavice jí drásaly mělké rány a voda pálila, i tak si hned připadala lépe, podivně očištěná. 

Když jí proud vody přestal příjemně chladit rozbolavěnou pokožku a muži odstoupili, pohltila jí náhlá zima a začala se klepat. Macbeth k ní přišel blíže a s úsměvem si jí prohlédl. 

,,Hned vypadáš lépe, Nino," ušklíbl se sarkasticky a natáhl k ní ruku, aby jí mohl setřít pramínek čerstvé krve, který jí tekl přes čelo. 

,,Abych to dokončil - zničil jsem tě, Nino Romanovová. A myslel jsem, že to bude stačit." 

V jeho zdravém oku se mu divoce zablýsklo a z hrdla se vydralo bublavé zasmátí. 

,,Jenže já nejsem skromný člověk a ke štěstí toho potřebuji mnohem více. A tak jsem se rozhodl, že zničím všechno, Nino. Všechno, co po sobě ta tvoje mrzká duše zanechala."