Because I love him ~ Cz [Jungkook] ✓

*46*

Yoongi's pov

Já a kluci společně s Kateinou mámou jsme zůstali čekat před sálem kde odvezli Kate a Jungkooka.

Všichni jsme netrpělivě čekaly až se ozve dětský pláč, ale také jsme věděli že to bude nějakou dobu trvat. A tak jsme tam čekaly, hráli hry na telefonu když jsme se nudili. A nebo si povídali s mámou od Kate.

Říkala nám jak to všechno probíhá, a jak to všechno vypadá. Všem nám pak bylo špatně. Jimin si dokonce z té představy musel zajít na čerstvý vzduch, ale po chvíli se vrátil.

"Jak dlouho ještě" vzdychl si Taehyung.

"Na dítě se musí čekat dlouho" usmála se na něho máma od Kate.

"Pff" odfrkl Tae.

"Je tady nějaký bufet?" zeptal se Jimin.

"Hned u vchodu do nemocnice" odpověděl mu Jin.

"Fajn jdu si koupit sušenky" řekl Jimin a odešel.

"Jak teď může myslet na jídlo?" zatřásl nad ním hlavou Namjoon.

Je pravda že pokud Jimin nemyslí na jídlo tak myslí na svoje abs, a kdo ví co ještě.

"Byla Kate roztomilá když byla miminko?" zeptal se najednou Jin Kateine mámi.

"Samozřejmě, byla nejkrásnější miminko které jsem kdy viděla. Měla velké modré oči, které jí zustali až do teď." odpověděla s klidem.

"Já jsem byl stejně nejroztomilejší" řekl jsem a usmál se na ně.

"Pff, jistě" zašklebil se Taehyung.

Další hodinu jsme si povídali o našem dětství a stále trpělivě čekali. Pak jsme si ale všimli že Jimin se ještě nevrátil.

"Kde jako je?" řekl jsem s trochu starostlivým hlasem.

"Už jsem tady" přihopsal Jimin.

"Kde si byl Jimine!" okřikl ho Jin.

"Jsem snad dítě?" zeptal se ho Jimin.

"Někdy se tak chováš" odpověděl mu pro změnu Hoseok. Který byl celou dobu potichu.

Dělali jsme si už trochu starosti, protože jsme stále neslyšeli dětský hlas ani neviděli doktorku nebo sestřičku která by vylezla z místnosti ven.

Pak jsme snad všichni kromě Jimina a Kateiny mámi, chodili po chodbě nervózně tam a zpátky. Šli slyšet jenom naše podrážky bot které se dotýkali země nahoru a dolů.

Ale pořád nic, zdálo se mi to jako věčnost. Zajímalo mě jestli už rodí a nebo pořád stále ne. Pak se ale otevřeli dveře sálu. A z nich vyšla doktorka a dvě sestřičky. Ale pláč jsme neslyšeli.

"Zachvíli můžete jít dovnitř, ale v tichosti prosím" řekla nám jedna ze sestřiček.

Chvíli jsme ještě stáli před místnosti, dokud jsem prostě nezaklepal na dveře a pak vešel i s ostatníma pomalu dovnitř.

Kate ležela na posteli a Jungkook stál u malé dřevěné postýlky. Všichni jsme šli pomalu blíž k postýlce. Leželo tam malé tělíčko a roztomile spinkalo.

"Vždyť vypadá jako ty Jungkooku" řekl Jimin a pohladil to malé miminko po tváři.

"To je logické Jimine" odpověděl mu Jungkook.

A já si všimnul jeho slzy která se mu skutálela po obličeji. Povzbudivě jsem se na něho usmál a on mi hrdě úsměv oplatil.

"Je tak nádherný" řekl Jin a pošimral to malé tělíčko po dlani. Miminko hned zaregistrovalo jeho dotek a pevně Jinuv prst sevřelo v ručičce.

A tak se narodil nový člen naší rodiny Jeon Jason.

Už zbývá asi jenom jedna kapitola 😔❤️.

❤️Nikisha❤️