Because I love him ~ Cz [Jungkook] ✓

*16*

A pak se dveře ordinace otevřeli a vyšla Kate. Chvíli sem jí jen tak pozoroval. Pozoroval jsem, jak se jí po tváři koulí velké slzy. A pak klesla k zemi. Velké slzy se rychle vyměnili za obří. Nevěděl jsem co se stalo. Nevěděl jsem jestli brečí ze smutku nebo z radosti.

"Kate co se stalo?" Zeptal jsem se když jsem si klekl k ní na zem. Ona mi skočila kolem krku a brečela dál.

"Noták Kate co se stalo?" Zeptal jsem se jí znova protože pořád jsem odpověď nedostal.

"Já..já..jsem...potratila Kookie" vzlykla. A v tu chvíli se slzy nahrnuli do očí i mě.

"Pojď pojedeme domů" řekl jsem jí i když bych nejradši šel za tím doktorem a jednu mu vrazil. Vím že za to nemůže ale i tak bych mu vrazil.
Zvedl jsem se tedy ze země a pak jsem jí pomohl na nohy. Chytil jsem jí za ruku a vedl k autu.

Když jsme si sedli do auta, začalo pršet. Jak skvělé načasování že ano?. Bože nechápu to. Co jsme udělali špatně. Nechápu to. Moje malá fazolka.

"Kate a co se stalo? Proč jsi potratila?" Zeptal jsem se jí když jsme čekali na semaforu až blykne zelená.

"Já nevím Kookie, prostě se to stává, jen chci aby jsis to nedával za vinu. Není no naše vina jasný?" Podívala se na mě a chytla mě za ruku. Všiml jsem si těch dalších slz v jejích očích. Pořád se jen hrnuli. Další a další. A já jsem měl už určitě taky pěkně mokrý koutky.

"Dobře.. můžeme to přece zkusit jindy" povzbudivě jsem se na ní usmál. A pozor, co jsem to právě viděl?. No jasně zvedl se jí koutek. Usmála se. A to mě zahřálo u srdce.

****

Přijeli jsme k dormu a Kate pořád seděla v autě. Dívala se na ten dům a já čekal jen na to co z ní vyleze.

"Jak jim to řekneme?" Podívala se na mě.

"Co jim máme říct?" Podíval jsem se na ní nechápavě. Ona zvedla obočí a mě docvaklo co myslela. "Já nevím" řekl jsem.

"Řeknu jim to sama" následně řekla a otevřela dveře od auta. A já jí následoval.

Kate:

Všechny pocity se ve mě jen mísily. Myslela jsem že se zase rozbrečím když to klukům řeknu. No snad ne. Pořád si v hlavě opakuju jen že to není naše chyba a že příště se to povede. Teda bude vůbec nějaké příště?.

"Ahoj kluci, jsme doma" řekl Kookie když jsme vešli dovnitř.

"Ahoj čekali jsme na vás. Tak co?" Řekl Namjoon když jsme vešli do obýváku.

"Noo.." začala jsem ale pak jsem se odmlčela. Potřebovala jsem si na to sednout. Nechci se znovu zhroutit.
Sedla jsem si mezi Sugu a Taehyunga kteří mi udělali místo mezi sebou.

"Takže kluci já..." A zase jsem se odmlčela. Cítila jsem ty slzy co se mi začali koulet po tváři. Říkala jsem si že budu silná, ale to nejde. A zase jsem začala brečet. Zase ty obří slzy.

"Potratila jsem" teď už jsem se zase totálně zhroutila ale tentokrát Taehyungovi do klína.

"A proč?" Podle hlasu jsem poznala že to říkal Jimin. Jo vím že si udělal k tomu dítěti opravdu velkou citovou vazbu. Podívala jsem se směrem k němu a všimla si toho vodopádu slz. Myslím že teďkom měli vodopády úplně všichni v této místnosti.

"Nebreč Jimine" řekl Suga.

"Že to říkáš zrovna ty" odpověděl mu Jimin a sledoval jak si Suga utírá očí.

"Můžete to zkusit příště" usmál se Jin i přes tu spoustu slz.

"Tak šup, začněte už dnes" řekl Jimin a ukázal nám prstem nahoru.

"Ale Jimine, můžu to zkusit až za měsíc" uchechtla jsem se když jsem si všimla Jungkooka který se červenal.

****

Lehla jsem si u Kookieho na postel a hladila si teď už prázdné břicho. Bylo mi to tak líto. Předtím jsem to dítě vůbec nechtěla a teď je to úplně naopak. Jungkook si lehl ke mě a díval se na mě svýma velkýma očima.

"Víš teď jsem nad něčím přemýšlela" řekla jsem mu a sedla si do tureckého sedu.

"Chceš se vrátit do Ameriky?" Řekl smutně.

"Cože ? Ne!. Jak tě to napadlo?" Odpověděla jsem mu a posunula se blíž k němu.

"No už spolu nečekáme dítě takže tě tu už nic nedrží" řekl a chytil mou ruku.

"Kookie já jsem se tu nerozhodla zůstat jen kvůli dítěti. Ale hlavně kvůli tobě. Miluju tě chápeš?" Řekla jsem mu a sklonila se pro polibek který mi opětoval.

"A co si teda myslela?" Řekl a posadil se taky.

"No když budeš mít ten koncert, tak bych vlastně mohla jet do Ameriky za mámou ale neboj vrátím se" usmála jsem se a čekala na jeho odpověď.

"A co když se nevrátíš? Necháš mě tu" řekl a našpulil naštvaně rty.

"Nikdy tě tu nenechám Kookie"

❤Nikisha❤