Because I love him ~ Cz [Jungkook] ✓

*8*

Od určitého incidentu s Lynn a od doby co jsem odešla z dormu kde kluci bydlí jsem Kookiho neviděla už týden, nemluvili jsme spolu a v BigHitu měli volno, takže v práci ho taky vidět nemůžu. Je to divné i kvůli tomu že než jsem od kluků odešla domů tak mi říkal že mě miluje a že jsem jen jeho. A teď? Ani nezavolá, nenapíše a dokonce ani nepřijde ke mě jako vždycky. Asi tam budu muset přijít já a zkontrolovat jestli je všechno vpořádku.

Do dormu jsem šla k večeru i z toho důvodu že je větší šance, že budou doma. Zaklepala jsem na dveře a čekala až někdo otevře. Kupodivu jsem nemusela čekat dlouho.

"Ahoj Kate, jdeš zrovna včas„ řekl Jin když otevřel a usmál se.

"Ahoj Jine, na co včas?„ pozdravila jsem ho a nechápavě jsem se na něho podívala.

"No na mojí večeři„ usmál se tak sebejistě. No já ty jeho jídla přímo zbožňuju. Ani jeden z kluků neumí tak dobře vařit jako on. Tak jsem prostě jen přikývla a vlezla dovnitř. Jen co jsem se otočila kolem mě stál ten zbytek. Zase jako vždy mi skočily kolem krku. No nebyli tam úplně všichni. Chyběl tam ten kvůli kterému jsem přišla.

"Jine? Kde je vlastně Jungkook?„ zeptala jsem se ho když jsem si sedla ke stolu.

"On ti to neřekl?„ podíval se na mě nechápavě.

"Měl mi snad něco říct?„ pro změnu já jsem se podívala trochu překvapeně.

"Jel za svoji rodinou. Když už máme to volno. Ale dneska se má vracet, takže ty jsi přišla akorát včas. Možná ti pak vysvětlí proč ti to neřekl„ usmál se a dál se věnoval vaření.

Jel za svojí rodinou a nic mi neřekl.? Mohl mi alespoň napsat nebo zavolat. Já mám pak zároveň strach že se mu něco stalo. Je to dost divný protože ještě před pěti týdny jsem říkal jak bych si nikdy nepředstavila vztah s ním a teď mám strach že ho ztratím. Mám strach že si najde jinou. Přece jen nejsem korejka a možná mu nejsem dost dobrá. I když on říkal že jsem. Jsem i dost zvědavá co mi řekne na to že mi nedal ani vědět že někam jede.

***

"Ahoj tak jsem doma„ uslyšely jsme z obývacího pokoje. Já se hned postavila a šla k němu. Dala jsem si skřížené ruce na hruď a čekala co řekne.

"Ahoj Kate čekala si na mě s klukama?„ já se na něho jen dívala a začala jsem zuřivě klepat nohou.

"No tak my vás tu necháme chvíli osamotě, poďte kluci jdeme nahoru„ mávl na ně Jin a odešli pryč.

"Tak co se zase stalo?„ nadzvedl obočí a nejspíš čekal na odpověď.

"Ty se ještě ptáš co se stalo? Nezavoláš, nenapíšeš, neozveš se že si někam jel, mám pak strach že si na mě zapoměl„ řekla jsem mu. A odtáhla jsem se od něho když mě chtěl obejmout. Opravdu to žádné objetí teďkom nevyřeší.

"Promiň„ zase se na mě podíval tím svým provinilým pohledem.

"Ty si myslíš že ti to prominu? Ani mi nevysvětlíš proč jsi nezavolal?„ otočila jsem se k němu zády. Opravdu jsem se mu teďkom nechtěla dívat do očí. Chtělo se mi brečet, nevím proč ale chtělo. No a taky to netrvalo dlouho protože jsem spustila a velké slzy se mi kouleli po tváři.

"Omlouvám se opravdu, vím že jsem měl, odpusť mi to„

Na to jsem se k němu otočila a bylo mi jedno že mě vidí celou mokrou od slz.

"Příště mi to řekneš že?„ usmála jsem se a utřela si slzy. Vím dělala jsem z toho až moc velké drama.

"Příště ti to řeknu„ přikývnul a obejmul mě. Zase jsem ho měla u sebe po týdnu. Zase jsem cítila jeho vůni. Viděla se ho usmívat. A zase jsem cítila jeho rty na těch mých...

Ahoj 👋 ano vím (trapas). Tahle kapitola je o ničem tak jako všechny ostatní xdd takže se chci omluvit 😶 za tenhle můj cringe příběh 😄. Ale co už začátky 😄. No nic. Tak co jak si užíváte prázdniny? Já celkem superrr!! ❤❤ Tak jo už jdu asi spát jelikož to dopisuju v 1:34 a očí se mi zavírají. Takže dobrou noc 🌚 a ahoj u dalšího dílu 👋❤

❤Nikisha❤