Because I love him ~ Cz [Jungkook] ✓

*45*

Posledních pár dní mi bylo hodně špatně. Máma furt opakovala že už se to pomalu blíží. A proto si Jungkook nechal dát volno a kluci taky. Máma je podle mě spíše hodně stresovala.

"Kate, takže kdyby si cítila že budeš rodit, musíš mi to říct" poučoval mě Jungkook.

"Neboj, Kookie" prokroutila jsem očima.

On mi dal pusu do vlasů a šel spát.

"Kookie? Ty jdeš vážně spát?" zeptala jsem se ho.

"Ano, běž taky" řekl mi a znělo to jako kdyby mi to řekla moje máma.

"Achh" vzdychla jsem si a zachumlala jsem se více pod deku.

****

"Kate vstávat, udělal jsem ti snídani do postele" začal mě budit Jungkook.

"Chci ještě spát Jungkooku" okřikla jsem ho.

"Že ty si zase celou noc nespala, Kate kolikrát ti mám říkat že.."

"Fajn, fajn už jsem vzhůru" nechtěla jsem zase poslouchat to co mi říká každý den, takže jsem ho radši přerušila a sedla si.

Podal mi tácek s kakaem, pečivem s nějakou pomazánkou a bylo tam i nějaké ovoce.

"Udělal jsem kakao i kvůli toho aby si náš syn začal zvykat" roztomile se usmál. A pak si hrníček s mým kakaem vzal do ruky a začal z něho usrkávat.

Zatřásla jsem na tím hlavou. Jak si na to sakra může dítě zvykat když to vypije on? No jo to je bohužel náš Jungkook a jeho logika.

Pomalu jsem ujídávala svou snídani a sledovala Kookieho a jeho hnědé vousy které mu tam zanechalo kakao.

Položila jsem tácek na stranu a jedním prstem jsem mu vousy od kakaa setřela. Jungkook se začal roztomile culit.

"Víš chtěla bych aby ten malý měl něco i po mě" řekla jsem Jungkookovi.

"To víš že bude, ale po mě bude mít mou roztomilost a chytrost" řekl hrdě Kookie.

"Teď si zase přeji aby měl po tobě vše až na tu chytrost" řekla jsem s jedním nadzvednutým obočím. Jungkook byl chytrý ale jak v čem.

"No joo" řekl zdlouhavě.

Jen jsem se nad tím usmála a dál se věnovala jídlu.

****

"Kookie podáš mi prosím telefon" zeptala jsem se ho když vešel do pokoje.

"Jo jistě" řekl a podal mi telefon.

"Kde si byl?" zeptala jsem se ho po chvilce.

"S klukama a s tvou mámou ve městě pro koláčky, koupil jsem i tobě" usmál se a podal mi dva koláčky v sáčku.

"Děkuji Jungkooku" řekla jsem a úsměv mu oplatila.

"Už nejsem Kookie?" zeptal se smutně.

"Jistě že jsi, promiň Kookie" omluvila jsem se. A tak jsem si od něho vysloužila malou pusu.

Lehl si vedle mě a z kapsy si vytáhl svůj telefon. Něco si na něm hrál a já pojídala své koláčky. Pak jsem se ale na chvíli zasekla.

"Kookie! Kope!" vykřikla jsem na Jungkooka a vyhrnula jsem si tričko abych mu ukázala to místo.

Jungkook pozorně sledoval kde se místo zvedá nahoru a dolů. Byla to nejspíš malá nožička. Kookie ho potom začal škádlit svým prstem kterým klepal na to místo. Bylo roztomilé ho takhle sledovat.

"Vidíš už chce jít ven" řekl smutně Jungkook.

Já se s úsměvem opatrně zvedla a odešla na záchod. No ale pak to začalo. Kontrakce. Asi se Jungkook tak úplně nemýlil když řekl že už chce jít malí ven.

A pak se stala další věc. Cítila jsem mokro. Mokro v mích teplácích které jsem měla na sobě. Počůrat jsem se nemohla takže? Takže mi praskla voda.

"Jungkookie!! Vodaa" zakřičela jsem na Kooka.

"Kate, to je normální že z kohoutku teče voda" zakřičel na mě zpátky. Co to sakra mele? Jaký kohoutek?!

"Ne Jungkooku moje voda! Praskla mi voda" došla jsem za ním do pokoje. Šíleně mě začalo píchat v zádech. Byla to velká a nesnesitelná bolest.

Jungkookovi chvíli trvalo než přišel na to co mu tím chci říct. Ale pak se rychle vzpamatoval a běžel dolů za klukama. Ti okamžitě začali startovat auta. Jungkook doběhl pak zpátky za mnou a opatrně mi pomáhal ze schodů.

"Jenom pomalu dýchej" řekla moje máma která se tam z ničeho nic objevila.

Všichni jsme nasedli do aut. Jedno auto řídil Jin a to druhé Yoongi. Jeli jsme poměrně rychle, až jsem měla trochu strach. Ale čím dřív tam budeme tím dřív ta bolest přestane.

"Jine prosím zrychli" zakřičela jsem na něho a on na to automaticky šlápnul.

Za pár minut jsme dorazili do nemocnice kde mi Jungkook pomohl se dostat na postel, kterou tam dovezli dva pánové.

Okamžitě mě vezli na porodní sál, šel tam semnou i Jungkook. Zatímco ostatní kluci a máma zůstali čekat venku před sálem.

❤️Nikisha❤️