Because I love him ~ Cz [Jungkook] ✓

*40*

Pak se ozval výstřel. Naposledy jsem otevřela oči a po mé tváří stélka jedna velká slza.

Stál tam Jungkook s pistolí v ruce. Kolem něho stáli ostatní kluci a taky Mia. Jungkook nejspíše střelil Jacka do nohy jelikož se Jack svíjel v bolestech a držel si postřelenou nohu.

Kulka která vystřelila po jeho noze, proletěla a zasáhla i mou ruku. Ta velká bolest která se mi vařila v těle, nešla ani popsat. Viděla jsem Jungkooka jak běží směrem ke mě ale to už jsem zavřela své oči.

Jungkook's pov

Ležel jsem s klukama na gauči, když v tom někdo zaklepal na dveře. Myslel jsem že je to Kate a tak jsem šel otevřít.

"Mio co tady děláš" stála tam Mia. V jejich očích jsem viděl strach a zoufalství.

"Jack..." začala ale nedokázala to doříct.

"Co se stalo?!" vykřiknul jsem na ní. Měl jsem strach.

"Musíme jít do parku!! Jack jí tam nalákal přes můj telefon. Musíme jít" po tváři jí začali téct slzy.

Kluci se také objevili v místnosti. Yoongi šel okamžitě nastartovat auto. Všichni kluci si začali obouvat boty. Já jsem běžel do pokoje pro pistol kterou jsem měl v šuplíku. Myslel jsem že jí nikdy nepoužiju. Teď je ale ta chvíle kdy ji použít musím.

I s Miou jsme nasedli do auta a jeli co nejrychleji to jenom šlo. Za pár minut jsme dojli na místo. Vystoupili jsme z auta a běželi směrem k velké Lípě. Všichni jsme se jako na povel zastavili několik kilometrů od stromu.

Kate ležela na zemi a Jack do ní vší silou kopal. Měl jsem nervy, takové nervy že mi snad vyskočili všechny svaly na mém těle. Všechny žíli i tepny. V žilách mi probudila teplá krev. Cítil jsem svůj studený pot.

Vytáhl jsem pistol a střelil. Jack spad k zemi a svíjel se bolestí. Chvíli jsme tam všichni jenom stáli.

"Zasáhlo to i Kate!!" zakřičel Taehyung který si všimnul jak se Kate chytá za ruku.

"Kate!" zakřičel jsem a běžel směrem k ní.

Její oči se pomalu zavírali. Její dech se zpomalil. Krev z ní tekla tak rychle jako když praskne balónek plněný vodou.

"Zavolejte někdo pomoc" začal jsem po všech křičet.

Po tváři mi začali téct velké proudy slz. Držel jsem její tělo v objetí. A vzlykal jsem nahlas.

"Kate, ne prosím. Nesmíš mě opustit, bez tebe jsem nikdo. Já-já tě tu potřebuji." Začal jsem jí hladit ve vlasech a houpat se ze strany na stranu.

"Prosím" tiskl jsem jí pořád k sobě. Bylo to jako kdyby se mi zastavil čas. Jako kdybych měl další dny vstávat sám, už nikdy jí po probuzení nevidět. Už nikdy jí nepolíbit. Za všechno můžu já, jenom já.

"Omlouvám se Kate, neopouštěj mě. Prosím" vzlykal jsem pořád hlasitěji.

Mezi stromy jsem viděl blikat světla blížící se sanitky. Auto zastavilo a z něho vyběhli tři muži v červeno bílých bundách. Jeden mě od Kate odstrčil a začali se jí věnovat.

****

"Bude vpořádku neboj" řekl Jin a hladil mě po zádech. Seděli jsme před sálem kde vezli Kate. Slzy mi pořád tekli proudem ale nebyl jsem sám. Brečeli jsme všichni. Úplně všichni.

"Dobrý den" přišel doktor s úsměvem. Mě ale do úsměvu nebylo. Okamžitě jsem přešel k němu.

"Bude Kate vpořádku?" zeptal jsem se ho.

"A vy jste...?" zeptal se mě.

"Já jsem Jeon Jeongguk, jsem přítel Kate" řekl jsem rychle.

"Ach ano, Kate. Vaše přítelkyně stratila hodně krve ale je vpořádku. Ránu jsme jí zašili a teď se zotavuje" řekl.

"A dítě?" zeptal se Jimin který se postavil vedle mě.

"Dítě je také vpořádku, naštěstí" usmál se doktor. A mě spadl kámen ze srdce. Byl jsem šťastný že dva lidi které tak moc miluji jsou vpořádku.

Otočil jsem se na kluky a Miu, utřel jsem si slzy a usmál se na ně. Byl to úsměv štěstí. Všichni mi úsměv oplatili. Byl jsem tak šťastný, šťastnější než dítě které dostane novou hračku.

Tak moc jsem byl šťastný...

❤️Nikisha❤️