Because I love him ~ Cz [Jungkook] ✓

*15*

Bylo asi kolem třetí hodiny ráno když mě někdo vyrušil ze spaní. Posadila jsem se a chvíli jsem si třela oči. A pak stál tam Kookie a usmíval se na mě. I když byla ještě tma i tak jsem ho poznala. Ještě svítil měsíc takže prosvětlil i pokoj.

"Ahoj zlato" usmál se a sedl si ke mě na postel.

"Ahoj!! Ty už jsi doma" vykřikla jsem nahlas a skočila mu kolem krku. Nebyl doma asi jen dva dny a už mi strašně chyběl. Nevím co bych dělala kdyby jsem se vrátila zpátky do Ameriky. Ještě mu musím říct i to jak jsem se rozhodla. Že tu chci zůstat.

"Chyběla jsi mi Kate. Nevydržím to až odjedeš do Ameriky" odtáhl se ode mě a dal mi pusu na čelo.

"Kookie já..." chtěla jsem mu to říct ale nenechal mě to doříct.

"Ano já vím zachvíli odjíždíš, už jen pár..." Tentokrát jsem ho ale přerušila já.

"Nikam nejedu Kookie" řekla jsem a usmála se.

"dní... Počkat cože??" Řekl nadšeně.

"Nikam nejedu, miluju tě tak moc že to nedokážu" dívala jsem se pořád na ten jeho nadšený výraz.

"Já..já tebe taky" obejmul mě tak pevně jak ještě nikdy.

"Emm a Kookie?" Pořádně jsem se nadechla když mě pustil.

"Ano?" Řekl a čekal co řeknu.

"Můžu jít ještě spát?" Ospale jsem si zívla a pak se uchychtla.

"Jasně že jo, půjdu s tebou" usmál se a lehl si ke mě. Miluju když můžu usínat po jeho boku.

****

Když jsem se ráno vzbudila, byla jsem v pokoji zase sama. Prvně jsem si říkala že se mi to asi zdálo ale pak jsem si všimla pár věcí od Jungkooka které leželi na zemi. Nejspíš vstal dřív tak je určitě dole s klukama.

Často jsem spala jen v tričku akorát tričko mi bylo celkem hodně krátký na to abych s ním šla dolů. Tak jsem si oblékla košili od Jungkooka a na tepláky nebo tak něco jsem kašlala. Vím že Kookiemu vadí když jsem polo nahá před ostatními kluky ale co už trčely mi jenom nohy.

Jungkook:

Ráno jsem vstal o něco dřív. Dole už byli kluci takže jsem si s němi dal kávu. Jin dělal mezitím něco ke snídani. Pak jsme slyšeli kroky a pak se tam objevila Kate. Ale zarazilo mě to co měla nasobě teda neměla nasobě  nic kromě mojí košile. Kterou měla skoro až po kolena. Ale i tak, vadilo mi když ji můžou kluci vidět tak jak ji můžu vidět jen já.

Obešla stůl a přišla až ke mě. Sedla si do mého klína a pozdravila kluky. Svoje ruce jsem obmotal kolem jejího pasu a dal jí pusu do jejích krásných vlasů. Jin dal na stůl nějaké jídlo a kluci se do toho pustili hodně rychle a s chutí. Pak jsem se přidal i já a Kate.

"Včera jsme s Kate byli v parku" usmál se Jimin.

"A?" Prokroutil jsem se očima.

"Byla tam sranda" řekla zase Kate. "Až na pár otravných fanynek" dodala a uchechtla se.

"Jo" dodal vesele Jimin a vicenil zuby.

"Tak jste si to užili" řekl Suga a srkal při tom svou kávu. Falešně jsem se usmál. Ale nemůžu přece žárlit na Jimina jsem rád že na ní dal pozor. Teda jestli to nebylo spíše naopak.

"Jdu se převléct" řekla Kate a opustila můj klín. Pak odešla nahoru.

****

Kate:

Odešla jsem nahoru do pokoje. Zašla jsem si prvně do koupelny a vlezla si nachvíli do vany. Ležela jsem tam v klidu až se mi z toho obrovského ticha chtělo spát. A pak jsem se vylekala. Ta voda byla červená a každou chvíli rudla víc a víc. Prudce jsem si sedla. Nevěděla jsem co to je až pak jsem vykřikla "krvácím!".

Slzy se mi nahnaly do očí a nešli zastavit. Postavila jsem se ve vaně a nevěděla jsem co mám dělat. Co když se dítěti něco stalo? Co když jsem potratila? Sakra tolik otázek a žádná odpověď. Panikařila jsem.

"Kookie!!!" Začala jsem hlasitě křičet pořád a pořád dokola. A pořád nikdo nešel. Začala jsem vzlykat.

"Kookie!!!!" Řekla jsem už asi po dvacáté.

"Kate? Děje se něco" vešel do koupelny nejspíš mě konečně slyšel.

"Kookie já krvácím!" Vykřikla jsem na něho když se na mě díval s vykulenýma očima. A já začala zase brečet.

"Odvezu tě do nemocnice" řekl a donesl mi ze skříně nějaké věci abych se oblékla. Dělal to všechno tak rychle. Pořádně jsem se utřela. Nakonec se ta krev zastavila a já byla opravdu ráda. Ale pořád sem nevěděla co se stalo.

Nastoupili jsme do auta a jeli co nejrychleji to šlo. V nemocnici mě okamžitě přijali. Kookie zůstal na chodbě. A já tam byla sama úplně vyklepaná nevěděla jsem co se stalo.

****

Jungkook:

Seděl jsem na chodbě před ordinaci kde asi před 20 minutami přijali Kate. Ano přesně tak 20 minut čekání. Měl jsem strach o ní ale i o mojí malou fazolku. Co když se jí něco stalo? Měl jsem strach opravdu velký strach.

A pak se dveře ordinace otevřeli a vyšla Kate...

Necháme trochu napětí do další kapitoly 😅 takže snad se vám tahle kapitola líbila 😊. Tak zase u další ahoj 💞

❤ Nikisha❤