Because I love him ~ Cz [Jungkook] ✓

*39*

Ráno mě vzbudil můj telefon. Začal mi pípat jako blázen. Podívala jsem se naštvaně na displej a byli tam 4 zprávy od Mii.

Mia❤️:

~Ahoj Kate, promiň že tě budím ale šla by si semnou dneska ven?

~Sraz v parku u velké Lípy.

~V 17:30

~Zatím ahoj.

Ach co to do ní vlezlo? Já myslela že má na Lípu alergii. Jednou se z ní zblázním.

"Kate, kdo ti píše tak brzo" řekl Jungkook a lehl si blíže ke mě.

"To byla Mia" usmála jsem se.

"Mia? Co chtěla?" zvedl ke mě hlavu.

"Chce jít dneska ven" pokrčila jsem rameny.

"Dneska? Já mám dneska volno. Myslel jsem že budeme spolu" řekl smutně.

"Kookie, jdu s ní až k večeru. Teď spolu můžeme být jak dlouho chceš" usmála jsem se a dala pusu na čelo.

"Dobře" odpověděl a dal mi eskymáckou pusu.

****

Odpoledne jsme si s Jungkookem zašli na jídlo do města. Dali jsme si i zmrzlinu a prošli snad celý park. Tenhle den jsem si sním fakt užila.

Doma nás přivítali kluci jako kdyby nás neviděli tři roky. Chápu je. Možná měli strach že nás po cestě potká Jack nebo tak něco.

"Podíváme se na film?" vykřiknul najednou Jimin. Podívala jsem se na hodiny jestli vůbec na nějaký film mám čas. A měla jsem ho.

"A na co se chcete podívat?" zeptal se Jungkook.

"Na cokoliv" usmál se Jimin.

"Pustíme si Pána prstenů" usmál se Namjoon. A nám nezbývalo nic jiného než s ním souhlasit. Jelikož by jinak zase ze vzteku něco zničil.

Podívali jsme se tedy na toho "Pána prstenů" a abych řekla pravdu líbilo se mi to. Ale klukům určitě víc. Protože do toho byli fakt zažraní. A to ještě před filmem protestovali. Někdy je nechápu.

"To už je tolik" podívala jsem se na hodiny. Které ukazovali 16:45. Rychle jsem se postavila na nohy a běžela do pokoje se připravit. Hlavně nechci Miu nechat čekat.

Za chvíli jsem byla hotová a mohla jsem vyrazit. Dole mě ale zastavil starostlivý Kookie.

"Dávej na sebe prosím pozor" řekl a pohladil mě po tváři. Jenom jsem se usmála a dala pusu. A pak jsem mohla už jít.

****

Dorazila jsem na místo. Mia tam ještě nebyla. A tak jsem se opřela o strom a čekala. Po chvíli jsem slyšela praskat větvičky. Rozhlédla jsem se kolem sebe ale nikdo kolem nebyl.

"Přišla si" řekla osoba v černém a blížila se ke stromu. Přála jsem si a modlila se aby to byla Mia. Nebo jenom sen. Protože ta osoba byla Jack.

"Jacku? Co ty tady..." a pak mi to došlo. Napsal mi zprávu z telefonu od Mii aby mě vlákal do jeho pasti. Jak mazané Jacku.

"Copak? Nejsi ráda že jsme tady spolu a sami?" usmál se a přiblížil se ještě blíže ke mě. Já ho od sebe odstrčila. "Kate, viděl jsem tvou fotku na internetu. Takže jsi těhotná?" zeptal se.

"J-jo" odpověděla jsem a chtěla jsem odejít ale on mě přirazil na kmen stromu.

"A s kým? S tím chlápkem co tě předtím zachránil? Je to ten šikmooký debil? Co je známí zpěváka z nějaký zasraný skupiny!!?" začal po mě křičet. Měla jsem strch. Celé mé tělo se začalo třást.

"J-je.. nech napokoji. Nic ti neudělali" řekla jsem mu s rozklepaným hlasem.

"Ten tvůj korejec mi tě ukradl! Jak myslíš že se asi cítím co? Udělal ti dítě. Jak ho můžeš milovat!! V čem je lepší než já?!" začal zase křičet. Já ho od sebe ze všech mých sil odstrčila.

"Ne Jacku. To ty jsi mu chtěl ukrást mě! Jsem s ním už hodně dlouho Jacku a s tebou jsem neměla v plánu vůbec být. Nikdy, nikdy bych s někým jako jsi ty nebyla! Nikdy! Jungkooka miluji je pro mě ten pravý." začala jsem na něho křičet.

V něm se začala vařit zlost. Zlost na mě, možná na celý svět. Dostala jsem strach. Strach o můj život. O život dítěte. Ale dnes se mi umírat nechtělo.

Přiblížil se ke mě a dal mi pěsti do obličeje. Čímž mě poslal k zemi.

"Um-ři ty dě-vk-o" za každým písmenem mě kopnul. Kopal mě snad všude. Pomalu jsem ztrácela vědomí.

Dneska umřu. Už nikdy neuvidím Jungkooka. Už se nikdy nevzbudím. Už nikdy neuvidím jeho oči, nepolíbím jeho sladké rty. Už nikdy!.

Tohle vše mi probíhalo hlavou. Pak se ozval výstřel. Naposledy jsem otevřela oči a po mé tváří stélka jedna velká slza...

❤️Nikisha❤️