*26*

1.3K 72 5
                                    

A je to tady. Vystoupili jsme z letadla. Zašli jsme si ještě pro naše kufry a nakonec jsme oba vyšli z letiště na velké parkoviště. Kde na nás měla čekat mamka. Chvíli jsem se po parkovišti rozhlížela ale nakonec jsem si všimla máminého auta které bych poznala i na míle daleko.

Šli jsme tedy pomalinku k ní. Čím víc jsme se přibližovaly tím víc jsem byla nervózní. Pořád jsem si v hlavě přehrávala různé příběhy o tom co by se mohlo stát když máma uvidí Jungkooka. Popravdě, mám strach.

Přišli jsme tedy k ní. Na tváři měla velký úsměv a ten jí na tváři zůstal i když viděla Jungkooka. Pořádně mě objala a nakonec se přemístila ke Kookiemu. Podala mu ruku a Kookie jí přijal s roztomilím úsměvem.

"Takže ty jsi její přítel? Jak pak se jmenuješ?" zeptala se ho máma. Já jsem na celou tuhle situaci koukala s otevřenou pusou. Máma se k němu chovala mile a to jsem čekala něco úplně jiného.

"Jeon Jeongguk, ale říkejte mi Jungkook nebo Kookie" usmál se.

"Takže Kookie děkuji že mi dáváš na mou dceru pozor." úsměv mu oplatila.
"A teď si nastupte doma vám udělám oběd" dořekla a ukázala nám na auto.

Oba jsme si sedli dozadu. Kookie mě chytil za ruku a usmál se na mě. Myslím že měl z toho taky velké obavy tak jako já. Ale nakonec to dopadlo dobře. Od mámi jsem to vůbec nečekala.

"Někoho mi připomínáš ale nemuhu si vzpomenout" řekla máma Kookiemu když jsme čekaly na semaforu kde byla červená barva.

"Víš mami on je z jedné skupiny která se jmenuje BTS" řekla jsem.

"Takže zpíváš?" zeptala se zase máma.

"Ano, zpívám" odpověděl Kookie.

"Myslím že v televizi hrála vaše písnička, nerozuměla jsem jí ale líbila se mi" řekla zase máma a uchechtla se. A nakonec se konečně rozjela když na semaforu padla zelená.

****

"Doufám že vám chutná" usmála se na nás máma když jsme jedli její úžasný oběd.

"Samozřejmě, nikdy jsem tohle nejedl ale je to dobré" řekl Kookie. Mluvil tak roztomile když se snažil mluvit Anglicky. Někdy mu něco nešlo tak to řekl Korejsky ale já to pak mámě přeložila.

"Až sníte běžte si vybalit. Připravila jsem vám pokoj" řekla zase máma a pořád se usmívala. Byla jsem tak ráda za její milou a super náladu.

"Děkuji mami" Řekla jsem pro tentokrát já.

****

Po jídle jsme si šli vybalit věci do mého již bývalého pokoje. Byl pořád stejný akorát nám tu máma dala větší postel.

"Tvoje máma je velmi milá" řekl Kookie a sednul si na postel.

"Ano to je" řekla jsem a sedla jsi vedle něj. Kookie si mě přitáhl ještě blíže k sobě a spojil naše rty. Jak já tyto jeho něžné polibky miluji. Pak ale nekdo zaklepal na dveře. Takže tyto polibky zase rychle skončili.

Do pokoje vešla máma. Měla jsem vždycky ráda její přítomnost ale teď se to nehodilo.

"Tak co budete teďkom dělat?" zeptla se nás.

"Asi se půjdeme podívat do města, a koupíme nějaký sušenky pro Jimina" řekla jsem a usmála se.

"Kdo je Jimin?" zeptala se máma.

"Jeden hyung z naší skupiny" odpověděl Jungkook.

"Co to je hyung?" zeptala se zase.

"Mami to je jedno. Je to prostě jeden člen z té skupiny, můj kamarád a Kookie ho bere jako bratra" řekla jsem jí. Máma pak přikývla a popřála Kookiemu ať se mu ve městě líbí...





Tak a je tu další 😊. Co se to semnou děje? 😂 Nějak mě začalo bavit zase často psát a to se jen tak často nestává 😅👌. No nic tak zatím ahoj 👋❤️❤️



❤️Nikisha❤️

Because I love him ~ Cz [Jungkook] ✓Where stories live. Discover now