20.Best party no.1

Začít od začátku
                                    

Začala se hrabat v tašce a Nina odložila palačinky na noční stolek. Za chvíli měla po posteli rozloženy alespoň patery společenské šaty.

"Tady si můžeš vybrat, nějaké ti půjčím."

"Ty jsou tvoje?"

"Ne, Bruce."

Natasha se ironicky ušklíbla a Nina zavrtěla hlavou. Pak se dala do prohlížení šatů.

Měla z čeho vybírat. Šaty byly hezké, barevné a hlavně dost okázalé.

"Nemáš něco s menším výstřihem?"
zeptala se skepticky a přeměřovala výstřihy šatů se svým poprsím.

Přeci jen, Nat byla o něco obdarovanější než ona.

"Copak? Stydíš se?"
dobírala si ji sestra.

"Ne, jen nejsem tak odvážná jako ty!"
odsekla podrážděně a Natashe zmizel úsměv ze rtů. Chvíli přemýšlela, pak se zvedla.

"Hned jsem zpět."
řekla a zmizela na chodbě. Po chvíli se vrátila s další taškou, jejíž obsah vyspala na postel.

"Něco méně okázalého. Jsou takové obyčejnější."

"Tomuhle...říkáš...méně okázalé?"
vydechla Nina, když zabodla zrak do tmavých šatů bez ramínek, které přinesla.
Byly delší, končily pod koleny. Výstřih měli opravdu malý. Barvu měly černou, kterou zkrášlovaly lesklé kamínky. Část šatů na horní části zad byla z tenkého, proužkatého materiálu.

"Ano. Nelíbí se ti snad?"

"Ale jo."
přikývla a lehce je vzala do dlaně.
"Jen...jsem si na tohle trošku odvykla."

"Neboj, zas si zvykneš. V těhle šatech budeš nepřehlédnutelná!"

----

Tím, co Stark připravil, byla opravdu zaskočená. Celá společenská místnost se proměnila v malý klub. Hrála tu příjemná hudba, všude byla barevná světla a vzduch byl cítit alkoholem. U stropu se pak vznášela veliká cedule se zlatým nápisem Nina.

"Páni."
vydechla a zastavila se těsně před vchodem do místnosti. Odhrnula si zacuchané vlasy z čela a snažila se ovládnout ten pocit štěstí, který jí narůstal v břiše.

"Ehm ehm, slečno?"
odkaškal si někdo vedle ní. Prudce se otočila a málem vrazila do vysokého pingla, který ji oslovil.

"Vaše jméno, prosím."
řekl děsivě hlubokým hlasem.

"Nina Romanovová."
pronesla lehce a jeho tvář změkla.

"Ano, samozřejmě. Vítám vás, slečno. Pan Stark uz vás očekává. Tady Wavier,"
mávl na jiného pingla, který k nim okamžitě přiběhl,
"vás odvede."

"Děkuji."
řekla a nechala se mladíkem odvést na druhou stranu místnosti, kde na pohovkách na vyvýšeném balkónku sedeli všichni Avengers.

První si jí všiml Tony. Rty se mu skroutily do úsměvu a vydal se jí naproti.

"Tedy Nino,"
řekl místo pozdravu a uznale si ji prohlížel,
"Moc Ti to sluší! Dokonce víc než Natashe!"

"No to ti teda děkuju!"
řekla na oko uraženě dotyčná, na obliceji jí ale hrál úsměv. Nina se zdrženlivě usmála a bezděky si přejela rukou po šatech.

"Děkuju. Vám to také moc sluší. Je skvělé vás vidět jinak než v domácím oblečení nebo v uniformách."

Všichni se zasmáli. Opravdu na sobě měli smokingy, jen Natasha přirozeně ne. Ta měla krémově růžové šaty s hlubším výstřihem, doplněné lodičkami ve stejné barvě.
A pak si všimla, že ona a Mat nejsou jediné ženy. Vedle Steva seděla drobná japonka v mentolových šatech, s dlouhými hůlkami zabodnutými v drdolu. Druhá žena sedící vedle Bruce na sobě měla jednoduché modré šaty a sako.

Sisters Romanoff | ᴬᵛᵉⁿᵍᵉʳˢKde žijí příběhy. Začni objevovat