Jako mladý kluk jsem si chtěl užívat,
nechtěl jsem nikdy kondom používat.
Můj byt navštívilo hodně slečen,
ani nevím, kolikrát jsem byl svlečen.
Vždy předem věděly, že to je bez citů,
hned ráno jsem je vyhodil, ze svého bytu.
Byly to pro mě jen noční hračky,
neřešil jsem ty vztahový sračky.
Štve mě, že jsem přemýšlel údem,
srdce své jsem zahalil chladem.
Avšak hlavě už došlo, co se děje,
že se jedna holka nade mnou směje.
Ta mrcha mě nakazila chorobou,
tím mé tělo naplnila hnilobou.
Nyní je můj penis chudákem,
protože jsem býval hlupákem.
Bez sexu mě život užírá,
ještě když mé tělo umírá.
Má minulost zemře se mnou,
ale vím, že půjdu s tebou.
Máš to, co jsi sama chtěla,
pouštělas mě do svého těla.
Bylas snad mou karmou?
Ostatní nad tím rukou mávnou.
Zabije mě, co jsem miloval,
aniž bych své city daroval.
Toužil jsem mít jednou rodinu,
s nimi bych byl tuto hodinu.
Poslední chvíle trávím minulostí,
ale vzpomínky mě už neoprostí.
Kdybych jen používal ochranu,
třeba na tomto světě zůstanu.
ČTEŠ
Bláznův Deník
PoetryV dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláš...
