Bláznův Deník

Melancholický raptus

- Depresivní porucha, při které se cítíte prázdní, zbyteční, agresivní. Sebevražedné sklony, zoufalé myšlení.

Jsem prázdný, jako lahev,

jako sklo jsem křehký,

život není lehký,

z denních aktivit mě vynech.

Kout v pokoji se stal místem,

jak pro strom opuštěný listem,

pohřebištěm.

Zvítězit se pokusím znovu,

jako robot nejsem z kovu,

proto se mohu pořezat,

deprese z těla vyřezat.

Co je to slovo radost?

Proč to nahradila úzkost..

Nenávist vůči sobě a okolí,

nevím zda někdy povolí,

třeba mi to nálada dovolí,

a já nebudu tak agresivní.

Ztratil jsem chutě k jídlu,

nevím jak to nadále přijmu.

Zachovat si klidné myšlení,

když lidé okolo jsou šílení,

mou přítomností míjení..

A menší dodatek, který by mohl být trochu více na úrovni..

Cítím chlad z povrchu mé duše,

rozplývám se jako černá tuše,

žiletka k tepnám jistě kluše,

už nepoznávám toho muže,

který vždy za vše může..

Jako otrhaná krvavá růže,

nevěřím, že mi někdo pomůže.

Tak si vyvěste ty smutné ztuže,

připravte mi smrtelné lože,

a přijměte zbarvené nože,

s odřezky zmatené kůže.

Jsem ukryt v rakvi na malé ploše,

s podobností kamenné soše.

Číšníci přinesli poslední gloše,

panovníci přispívají drobné groše.

Pláč, těžké citové nálože,

nikoho neuvádí do rozkoše,

je to patrně jednoduché, protože,

vám vypráví příběh listonoše.

Nechal jsi ho zemřít, cože?

Jak jsi to dopustil Bože?