- Hypochondr je přesvědčen o tom, že je nemocný. Když ho ale lékaři pošlou domu, že mu nic není, akorát je viní za to, že jsou neschopný a nedokážou najít to, čím trpí. Tento člověk trpí až přehnanou kontrolou sebe samotného.
Lékaři tvrdí, utíkáš do nemoci,
nemůžeme ti nijak pomoci.
Proč mi nechtějí věřit,
a už ani tlak mi měřit?
Nikdy mi nevěřili bolesti,
proto už zatínám pěsti,
a jdu to řešit sám.
Není to pouhý fám,
neznají patřičný lék,
netuší, co přináší věk,
jsou banda tupců.
Pouhých kupců,
kteří nedokáží léčit,
a mě zabezpečit!
Malá bolest mi stačí,
a už mě svět vytáčí,
mám snad rakovinu?
Nechtějí to říct na rovinu..
Utápím se v tom, co mi je?
kdy to už konečně pomine.
Co mě v životě ještě nemine,
a jaká nemoc se okolo mě ovine.
Měřím si teplotu, je zvýšená,
však víte, co to znamená!
Začíná moje proměna?
V hlavě se nachází ozvěna,
myšlenkami honěná,
přes bolesti je skloněna.
A dost, je nutný doktor!
Musí mi udělat rozbor,
prostě musí, je to jeho obor!
Je mi dlouho zle,
nevidím se ve skle,
umírám ve dne..
Děkuji všem za přečtení. Teď chvíli nebude žádná nová část, protože jedu do ciziny pro novou inspiraci. Takže se tu mějte krásně a skládejte básně! ^^
- Emphatically Poet
ČTEŠ
Bláznův Deník
PoetryV dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláš...
