Výkřiky, hlasitý pláč,
je to nemilé páč,
si ráno nevzpomenu,
co byl ten noční děs.
Slýchám hrůza a běs,
takže co to bylo dnes?
Bratr vypráví
Se strachem sis sedl,
a velmi zle sis vedl,
když jsem tě probouzel.
Pomocnou ruku ti nabízel,
ale ty si mě nevnímal.
Reality sis nevšímal,
a stvůry jsi proklínal.
Stále nevíš oč se jedná?
Byl jsi totálně mimo,
nic jsi neříkal přímo,
jen křičel, ať tě nechám být,
že ty k východu musíš jít.
Děsil jsi mě svým chováním,
když zmínils nožem bodání.
Je mi líto, nic nevím,
snad vše zlé zaspím,
a noční děsy zastavím.
Dnes se už neboj,
protože jediný boj,
mě čeká se školou,
už ne s potvorou,
ve snech zmíněnou.
Takže s roletou zatměnou,
pojď už spát,
nemáme se čeho bát.
Téže noci chvíli po usnutí
Bratr z postele vstal,
s panikou pobíhal,
ale přitom, stále spal.
Když ho otec posílal,
zpět do postele,
rozbrečel se.
Po 10 minutách dění,
už nebyl ve zlém snění.
Zas neví, co se stalo,
co to všechno znamenalo.
Jen mě to horor připomínalo,
a v jednom pokoji s ním nebudu!
Ne, že by dělal ostudu,
ale sám se bojím toho světa,
že příště mě, čeká odveta.
Nechci to zažít!
ČTEŠ
Bláznův Deník
PoetryV dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláš...
