Jsem řetězem u tvých nohou,
tížím tě, protože já musím,
ti druzí, ukrást mi tě mohou,
tak se o to zabránit zkusím.
Toužím tě zachránit,
když se topíš v hluboké vodě,
jen se zkus tolik nebránit,
vždyť víš, dělám to kvůli tobě.
Tvé snahy o zbrklý útěk,
nevím proč to stále děláš,
však mé obejmutí je plné útěch,
tak se tážu proč, proč sténáš?
Mělo by ti býti jasné,
že když se ode mě vzdálíš,
můj vnitřní život zhasne,
a jedině ty se nadále spálíš.
Naše ruce, mají společná želízka,
prosím přijmi už tento osud,
máš mě mít při sobě zblízka,
tak stále neodcházej odsud.
Myslíš si, že jsem temnotou,
avšak já jsem tvým stínem,
nejsi tu, zahalím se prázdnotou,
a nechť je ti svobody přáno,
zůstanu nadále podivínem.
Prosím, drž mě aspoň za ruku,
když více si mě nepřeješ,
jsi mým vyvoleným kluku,
doufám, že se láskou zahřeješ.
Odpusť mi, jen toužím býti s tebou,
ale touha přerostla v závislost,
pouze takto mohu být sama sebou,
tak prosím, neměj nadále tu zlost.
Přilnula jsem k tobě až na kost,
tak už se mnou buď navždy,
i když v očích tvých jsem jen host,
nechci se dopustit úzkostné vraždy,
když mě opustíš.
ČTEŠ
Bláznův Deník
PoetryV dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláš...
