53.Kapitola

125 26 0
                                    

Tlumené světlo panující po celém domě mě pořád neděsí tak moc, jako on. Prochází chodbou kolem velkého zrcadla s dřevěným rámem a pokračuje až do místnosti, kde si sedá na křeslo a čeká na náš příchod.

„Elisabeth, pro mého dědečka jste znamenala hodně. Řekněte mi, jak si zasloužil vaši pozornost?" To jak se mnou mluví, pro pána.

„Vlastně jsme se seznámili v letadle na cestě do Anglie. Párkrát do týdne jsem si zavolali," řekla jsem jistě a přestala jsem si hrát s prsty. Musím působit sebevědomě. Nebo ne?

„Pořád vás zmiňoval, jak jsme spolu mluvili. Pohřeb je za dva dny v místním kostele, nedaleko odsud," oznámil mi.

„Já, je mi to moc líto. To, co se stalo," povím mu a sklopím zrak. 

„Jak se to stalo?" Z ničeho nic promluvil Nathaniel.

„Byla to vražda," řekl bez jakéhokoliv náznaku citu.

„Cože?! Vždyť  jsi mi.." Začala jsem avšak jsem byla hned přerušena.

„Já vím, policie mi řekla, že to nemám rozmazávat."

„Nemáš rozmazávat?" Rozesmál se Nate. Střelila jsem po něm vražedný pohled po kterým hned přestal.

„No, myslím, že bude lepší když se pro dnešek prospíme," řekne nám Matthew a zvedne se z křesla. Vždyť je tak 3 odpoledne ne? Podívám se přes okno ven a zjistím, že už je tma. Jak se to stalo ? To všechno tak rychle utíká...

„Tady můžete přespat." Poukázal na dveře ta kterými se nachází zřejmě ložnice. 

„A tady je koupelna." Otočí se a ukáže na dveře za námi. 

„Děkujeme. Jsi velice laskavý," řeknu mu zdvořile.

„Kdyby se něco dělo, budu dole po pravé straně." S těmito slovy odchází a nechává nás stát na chodbě. 

Fade [CZ]Where stories live. Discover now