51. Kapitola - Ples 2/3

2.1K 153 12
                                    

Seběhl jsem dolů a nenápadně jsem se podíval na ten náš "páreček". Právě jí Regulus podával pití a celou dobu se něčemu chichotali. Tak jak je vyrušit?

Můžu do nich strčit, ale ty šaty jsou krásný, takže kdyby se mi povedlo, aby se ten punč vylil jenom na Reguluse...

Přeběhl jsem na druhou stranu, abych byl za tou holkou a rychlou chůzí jsem do ní strčil. Povedlo se! Punč se vylil jen na mého nejmilovanějšího bratra!

Marlene

,,...já vím! Je to tak nudný!" smála jsem se a co se nestalo... Prošel kolem nás nějaký pobuda a drkl do mě tak, že jsem skoro celou svou sklenku punče vylila na Reguluse.

,,Merline, moc se omlouvám!" začala jsem se omlouvat a ten neznámý se zastavil.

,,Taky se omlouvám, nechtěl jsem do vás strčit," podíval se na mě, na Reguluse a potom zase na mě.

,,To je v pořádku. Zajdu se převléct. Můžu vás poprosit, abyste tady slečně dělal chvilku společnost?" zeptal se Regulus toho neznámého a on přikývl.

,,Bavíte se dobře?" zeptal se mě a já jsem kývla.

,,Kdybyste do mne nevrazil, bylo by to lepší," odpověděla jsem jedovatě, ale hned potom jsem se usmála aby můj nynější společník věděl, že to nemyslím zle.

Třetí osoba

,,Moc se omlouvám. Dorazil jsem před chvilkou a spěchal jsem za pořadateli," zalhal Sirius.

,,A neměl byste za nimi tedy jít?" nadhodila s úsměvem. S tímhle společníkem se cítila lépe než s Regulusem. Blacka juniora to žádná chyba nebyla, ale připadala si ve společnosti pana Neznámého (zase nějakej pan Neznámej!😂) jako ve společnosti svého kamaráda.

,,Upřímně, radši strávím pár chvil s takovou okouzlující dámou, než s rodinou Blackových." šeptl jí do ucha a ona se zachichotala.

,,A-a vy znáte Blackovi?" zeptala se nesměle a poněkud odtažitě. On pokrčil rameny.

,,Hm, moc ne. Jediný, s kým se tam v té rodině dá nějak bavit, je mladý Sirius. Jinak si s nimi nerozumím," řekl Sirius. Marlene chtěla hned namítnout, že s mladým Siriusem chodí do ročníku, ale hned to zahnala. Rozhodla se být inkognito. Ale v tomhle s ním teda rozhodně nesouhlasila!

,,Ach tak," kývla místo toho.

,,Teď už se vás můžu zeptat, jak se vám tu líbí?" zeptal se se svým typickým úšklebkem Sirius a ona se na něj rošťácky podívala.

,,Vy se nenecháte jen tak odbýt, že ne?"

Ani v nejmenším." Ach ten Siriusův lišácký výraz...

,,Takže abych vám odpověděla na otázku; Ano, bavím se docela dobře, ale lepší by to bylo s plným žaludkem," zasmála se Marlene a Sirius s ní.

,,Tak si pojďme něco dát," navrhl, ale ona se ani nehla.

,,Nemáme tu počkat na Reguluse?" Sirius se na ní podíval, jestli to myslí skutečně vážně a ona se jen zasmála. Marlene, co to děláš? Zeptala se v hlavě sama sebe, ale její šestý smysl tuto otázku odvlál pryč.

,,Teď je to mnohem lepší," řekla, když si dala do pusy první sousto nějakého čokoládového dortíku.

,,Jste na sladké?" ušklíbl se Sirius a zakousl se do svého kousku toho samého dortu. ,,A kdo ne?" protočila očima a dala si další kousek. A tak započala dlouhá konverzace o sladkém.

Vtom oběma problesklo hlavou: Tak skvěle si rozumí a to ani nevědí jak se ten druhý jmenuje... Ale ani jeden z nich tu otázku nevyslovil.

A proč taky? Nebylo to důležité.

Marlene

,,Omlouvám se, že ruším, ale matka mne potřebuje, tak jsem se přišel rozloučit." Regulus. Skvělý. Ten mi tu chyběl. Jen jsem se smutně usmála a podala mu ruku na políbení. On tak učinil a odešel.

,,A je pryč, konečně," oddychl si můj společnìk a já se zasmála.

,,Ale notak, nebuďte nezdvořilý!"

,,Je to Black. Jak už jsem řekl,"

,,Dá se bavit jen s jedním, já vím, já vím. Slyšela jsem vás," doplnila jsem ho a dopila svou sklenku punče. No co si budem, veselá jsem trošku byla.

,,Nepůjdeme ven?" navrhl a já souhlasila. Byl tu hrozný vzduch a ještě ten punč... Zamířila jsem ke dveřím, ale on mě chytl za ruku a odtáhl mě druhým směrem. V jiné situaci bych se bránila, ale teď mi to bylo upřímně jedno. Prošli jsme velikými dveřmi a ocitli se v obrovské zahradě. No, nestačila jsem se divit.

Jej! Jsou dvě ráno a já místo toho abych spala, tak píšu! No jo, prázdniny po sobě nechaly následky!

Btw. Ráno budu potřebovat opravdu velký hrnek kafe!! :D

Al.

Blackinnon I. | czKde žijí příběhy. Začni objevovat