Probudila jsem se a všude kolem mě byla tma. Kde to jsem? Pokusila jsem se zvednout, ale chytla mě strašná bolest v zádech. Tak to asi nepůjde. Pomyslela jsem si.
Ležela jsem pod peřinou a ve hrozně měkké posteli, takže hádám, že jsem na ošetřovně.
Pokusila jsem se rozkoukat a... Podařilo se! Už jsem vnímala i okna naproti mě a vedle na stolku jakousi žlutou tekutinu. Fuj! Ani nechci myslet na to, jak to asi chutná.
Otočila jsem hlavu doprava a tam oddechoval nějaký člověk. Kdopak ten člověk asi bude?
Hádám, že ten člověk bude Black.
„Pst! Blacku. Vstávej." šeptla jsem a píchla ho do jeho ramene hůlkou, která byla u té divné tekutiny.
Nic. Naprostej ignor...
,,Blacku" sykla jsem o trošku hlasitěji. Jen něco zamumlal a spal dál. ,,Do háje vstávej," budila jsem ho dál. Ani jsem se ho nechtěla na nic zeptat, jen jsem prostě měla náladu ho vzbudit.
„Nech mě Jamesi, já na ty lektvary nejdu. Nebudu přeměňovat McGonagalku na
Rema, dopadlo by to výbuchem famfrpálu." (crazybeatingheart nepřipomíná ti to něco? :D) - pozn. při opravě: já to tam musím nechat, to jsou vzpomínky😂
Mumlal. Chtělo se mi brečet. Smíchy. Škoda, že u toho nejsou holky, ty by se
zasmály. Tak pojďme se trochu pobavit.
,,Ale notak, Siriusi, vstávej. Na ty lektvary musíme. A navíc, bude tam McKinnonová!"
,,Co? Tu já nechcii, je pěkně protivná a otravná a," teď už jsem si myslela, že to jako ukončím, ale pak: ,,No ale prdel má dobrou, co si budem, možná bych si i dal říct." Sirius s sebou zavrtěl a já taky. Fuj. Prase. Konec srandy.
,,Blacku teď okamžitě vstaneš, nebo vyhodím tvoje koště," řekla jsem hlasitěji a šup, už byl vzhůru a s očividně stejným problémem jako já. A tím byla bolest zad.
„Sakra, to bolí," zaklel a lehl si zpátky na polštář.
,,Dobré ráno, princezno, jakpak jsem se vyspinkali?" zašišlala jsem.
,,Ale tak, šlo to, děkuji za optání, služko. Doneseš mi snídani?" smála jsem se.
,,Klidni hormon, princezno, třeba přijde princ a dá ti zázračný polibek, díky kterému už nebudeš vypadat jako stará ropucha," usmála jsem se, ale šanci na odpověď jsem mu nedala, protože jsem hned pokračovala: ,,Nevíš, co se stalo?"
,,Netušim, pamatuješ si něco?" zeptal se.
,,Ne, vůbec nic" zakroutila jsem hlavou.
Black se rozhlédl kolem sebe a zamžoural.
,,Ošetřovna."
,,Bingo."
,,Hele zas nemusíš bejt ironická! Mám silnej pocit, že jsem ti zachránil život!"
,,Co prosim? Takovej matla, jako jsi ty? No to rozhodně," uchechtla jsem se.
,,No dovol. Blbko,"
,,Debile."
,,Krávo."
,,Idiote."
,,Blizno!"
,,Prosim?"
ČTEŠ
Blackinnon I. | cz
Fanfiction,,Strašně dlouho jsem o tom přemejšlel, ale prakticky jsem nic nevymyslel. Jen to, abys mi do toho vůbec neskákala a nechala mě to domluvit. S výsledkem už si potom nalož jak chceš." Odmlčel se a po chvíli zase začal. ,,Už to mam. Řeknu ti takovou...
