Pomalu jsem se vykradla z pokoje a nechala tam Willa samotnýho. Usnul, bobík. Seběhla jsem schody a tam konverzace rozhodně nestála.
,,Marlene, jaktože nespíš? A kde je William?" ptala se teta a upila si ze své sklenky s vínem.
,,Zrovna od něj jdu. Usnul v pokoji vedle mého,, oznámila jsem jí s úsměvem a ukradla ze stolu jednu černou olivu.
,,Tak to je dobře," oddychl si strejda a dal si jednohubku, kterou jim mamka právě donesla z kuchyně.
,,Zlatíčko, běž spát. Zítra toho asi moc nenaspíš, protože je ten ples."
Pro Merlina! Já na něj úplně zapomněla.
,,A musím na něj?" zeptala jsem se otráveně.
,,Ne, nebude tam Sirius," zasmál se táta a přiťukl si se strejdou.
,,Ha, ha, ha." Ještě, že mám tak vtipný rodiče.
,,Musíš. Mysli na to, až si na sebe oblečeš ty šaty," usmála se na mě povzbudivě a já jsem se o ten úsměv pokusila taky. ,,Ale teď už běž spát, ať seš pořádně vyspalá."
,,Tak dobrou!" houkla jsem, když jsem šla po schodech nahoru.
,,Dobrou," slyšela jsem od stolu a zalezla si k sobě do pokoje.
,,Když mě se nechce spát," zakňourala jsem si pro sebe. Tak jsem si vzala papír, propisku a napsala jsem Lily.
Milá Lily,
no, tak jak bych začala. Na Vánoce k nám přijela teta se strejdou a malým bratránkem Williem. Willie je teda někdy fakt na zabití, ale je milej. K Vánocům (nebo narozeninám, teď nevim) jsem dostala ty nejkrásnější šaty, co jsem kdy viděla. K nim i škrabošku. A víš na co jsou? Na ples. Ráda bych tě pozvala, ale... no, vždyť víš "čistá krev". Je mi to líto. Ptala jsem se rodičů, jestli tam čirou náhodou nebudou Blackovi, ale naštětsí prej dorazit nemaj. Doufám. No jo, právě mi došlo, že by tam mohl být i Potter, ne? No pokud tam bude tak já asi umřu. Ještě, že budu mít tu škrabošku, snad mě nikdo nepozná. Ani si nedovedeš představit, jak hrozně se mi tam nechce...
No nic, tak já končim a jdu spát.
Dobrou noc.
Tvá nejlepší, nejúžasnější a nekrásnější kamarádka MARLENE
Když jsem dopis dostala, ještě rychle jsem ho po sobě přečetla a dala ho do zobáku naší sově. Ta mávla křídly a byla v tu ránu pryč.
Převlékla jsem se do pyžama a zalezla si do postele.
To bude zítra den.
ČTEŠ
Blackinnon I. | cz
Fanfiction,,Strašně dlouho jsem o tom přemejšlel, ale prakticky jsem nic nevymyslel. Jen to, abys mi do toho vůbec neskákala a nechala mě to domluvit. S výsledkem už si potom nalož jak chceš." Odmlčel se a po chvíli zase začal. ,,Už to mam. Řeknu ti takovou...
