Blackinnon I. | cz

16.Kapitola - Famfrpálový konkurz

„Tak co, Mar? Už ses uklidnila?" zasmála se Cas, když jsem přišla na sraz.

„N0..." protáhla jsem a pak se zasmála.

„Na jakou pozici vlastně chceš? Brankáře jsi chtěla, ne?" zamračila jsem se a rázným krokem jsme šly směrem k Famfrpálovému hřišti.

„Jojo, brankář, jestli mi ten post Potter nedá, tak mu tak zakroutila krkem, že se Lily opravdu nikdy nedočká..." Větu začala sice s velice nebezpečným tónem, ale dokončila jí překvapivě pozitivně. ,,A ty?" dodala s úsměvem.

„Stoprocentně odrážeč," řekla jsem rozhodně.

„Ale víš kdo by byl pravděpodobně druhý odrážeč, že jo?" zeptala se s obavami a pohlédla na nebe, kde už se pár lidí rozlétávalo.

,,Jasně, že jo, nejsem blbá. Ale mě je to jako dost jedno. Pokud se nebudeme muset kamarádíčkovat, tak se to nějak zvládne," pokrčila jsem bezvládně rameny.

„Tenhle přístup se mi líbí!" pochválila mě Dora a dala mi ruku kolem ramen.

V tu chvíli už jsme došly na hřiště, takže čas na povídání skončil. A s ním i čas dobré nálady.

,,Ale kdopak nám dorazil? Jdeš se kouknout na svůj pád?"

„Odrážeči jsou dva, ty génie," prohodila jsem, protočila očima a prošla kolem něj, jakoby se nechumelilo.

Potter se přidušeným smíchem smál a Cas mu vesele přizvukovala. Jen Black se netvářil nějak extra spokojeně

,,Takže děcka, na místa," zatleskal 2x Potter a všichni se seřadili. „Sem brankáři, odrážeči, střelci," ukazoval na různá místa a nastalo škatulata hejbejte se.

Já jsem šla s Blackem k odrážečům a ona k brankářům. Naštěstí jsme chtěli na odrážece jen tři, takže mám velkou šanci se dostat do týmu.

Nechci se nějak vychloubat, ale jsem ve famfrpálu docela dobrá. Což Black k mé smůle taky. S námi tam byl jeden páťák. Tmavookej blonďák, ten byl stál za hřích...

,,Pst! McKinnonová!" sykl na mě Black.

„Co chceš?" zeptala jsem se naprosto normálním hlasem a nepokusila se ani trošku ztišit.

„Máte 5 minut na rozehřátí!" zakřičel Potter a Black mě zatáhl za rukáv a odvlekl mě kousek dál.

„Hele tenhle kluk mi přebral holku," ukázal Black na toho blonďáka.

„Tak za prvé, dobrý pro něj a za druhé, tys měl někdy holku dýl jak 10 minut?" Žasla jsem s pobaveným a napůl trošku znuděným výrazem.

,,No teda, co si to o mě myslíš? Mám mnohem větší výdrž než 10 minut... Kdybys za něco stála, tak bych ti mohl něco málo ukázat, ale,"

,,Zpátky k tématu," přerušila jsem ho.

,,Zpátky k tématu," zopakoval a pokračoval, ,,jmenuje se Andrew Rosebarry a je to pěknej sráč a já fakt nechci, aby se dostal do týmu."

,,Ty si myslíš, že ti budu jako jen tak pomáhat, jo?" nadzvihla jsem obočí a on protočil oči.

,,Ne, já chci, abys fakt dělala co mohla, protože, jak sama dobře víš, někdy jsi celkem stresař a navíc, jsi holka, takže na něj můžeš použít nějaký ty svoje dámský zbraně. A motivace je ta, že se mnou můžeš strávit krásných 15 minut v ráji." Samolibě se usmál a čekal na mou reakci.

Já totálně vybouchla smíchy.

,,Prosím? Tak to ani náhodou," zavrtěla jsem hlavou a rozešla se, ale Black mě zastavil.

,,Dobře, tak budeš moct jíst 2 dny moje jídlo."

,,Ne."

,,Tak, já ti půjčim svojí deku a podepsanou!"

,,Jsi debil."

,,Dobřé, tak já nevim, co chceš. Co chceš?"

,,Já to vymyslím, a dám ti vědět, jo?"

Otočila jsem se na podpatku a šlo se hrát. Chlapec vůbec neví, do čeho se umotal.