Vždycky v tom budeme spolu

2K 88 26
                                    

"Ngha...ha...Ha-Haruko..." sténala jsem, když mě hravě okusovala na krku.

Cesta do mého pokoje byla...řekněme zajímavá. Měly jsme čtyři zastávky - na chodbě, na schodech, znova na schodech, ale o něco výš, a pak ve dveřích mého pokoje. Při každé takové příležitosti nás přepadl záchvat líbání, kdy jsme měly potíže se od sebe odtrhnout. Ovšem byla to nutnost, protože existuje taková věc jménem nedostatek kyslíku. 

Teď mě Haruka jemně položila na postel a opírala se nade mnou o lokty. 

"Poč-Počkej chviličku," zasténala jsem a prsty jí zaryla do látky na rameni. "H-Haruko!" zakňourala jsem jak malé děcko. 

"Copak?" zeptala se a nerušeně si pokračovala v líbání a olizování. 

"Musím se jít umýt..." přiznala jsem s rudými tvářemi. "Jsem špinavá a zpocená a od krve."

"Nemusíš," zavrtěla hlavou a přesunula se k mému uchu, které obkroužila jazykem. Už si pamatuje, kde jsem nejcitlivější.

"Ngh...vždyť...j-jsem určitě slaná...tak toho nech..." zaskuhrala jsem.

"Mně to nevadí," kousla mě do lalůčku.

Zahryzla jsem se do spodního rtu, abych tu ze sebe nevydala extrémně divný zvuk. "Prosím," žadonila jsem tiše. "Bude to jen chvilička," pohladila jsem ji po tváři a palcem jí přejela po rtech. 

Haruka se se sebezapřením zvedla a uvolnila mi cestu. "Máš tři minuty, když tak hezky prosíš. Ale jestli přijdeš pozdě, tak za sebe neručím," zaculila se na mě nevinně.

Chvíli uvažovala nad tím, jestli by nebyl dobrý nápad ji trošku provokovat, a s narůstajícím pokušením jsem se znova kousla do rtu.  Tiše jsem se zasmála a do koutku úst jí vtiskla rychlý polibek. "Nikdo neříkal, že tě něco omezuje..." špitla jsem jí do ucha svůdně a dráždivě na ni zamrkala. "Hned jsem tu," zvedla jsem se z postele a odkráčela do koupelny.

"Tak to schytáš!" zaslechla jsem za sebou svou sestřičku.

To doufám, napadlo mě, ale pak jsem se mi za tu myšlenku začalo drát podivné teplo do tváří.

Nasadila jsem tempo Sonica s litrem energeťáku v krvi a super rychle jsem se umyla. Dávala jsem si však pozor, abych si nerozedřela kůži kolem zápěstí a kotníků, protože by to nebylo nic příjemného.

"Zasranej kozomrd," zanadávala jsem na Nishidu. Takhle to nenechám. Absolutně vyloučeno. Nedovolím jakýmukoli chlapovi, aby si takhle zahrával. I kdyby nešlo o mě - nakopala bych mu prdel za jakoukoli jinou holku.

Což se ostatně ještě chystám udělat. Ještě nevím jak.

Když jsem byla hotová, zabalila jsem se do ručníku a rukama se zapřela o umyvadlo.

Zrcadlo se už stihlo zamlžit, takže jsem místo svého obličeje viděla jen rozmazaný flek. Ne, že by mi to osobně nějak vadilo - ten flek byl totiž hezčí než já.

Předloktím jsem po skle přejela a zahleděla se na sebe.

Nenalíčená, nevyspaná a pomlácená. Nic moc, vzhledem k tomu, že mě v posteli čeká moje milovaná. 

Několikrát jsem si rukou prohrábla vlasy a jen zlehka je pročesala. Naneštěstí pro mě strašně rychle rostou, takže mi už skoro dosahovaly ramen, když byly mokré, přestože jsem se nedávno byla stříhat. 

Zhluboka jsem se nadechla. Je zajímavé, že můj odraz na mě v tuhle chvíli působí skoro odpudivě, ale když se dívám na Haruku, srdce mi pokaždé poskočí.

Rodinné Pouto (YURI) [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat