UNHEEDED III.

Kapitola 19

Z části jsem si přála, aby to byl jen přelud a aby přede mnou moje sestra opravdu nestála. Ale byla tady. Žádný přelud to nebyl. Po jejím boku stali osoby, které jsem naposledy viděla ještě jako člověk.

Vydala jsem se s vojáky Hybernu co mi byli po boku směrem k nim. Úkol. Musíme splnit úkol.

Viděla jsem jak Feyre zachytila můj pohled a podívala se na mě. Zarazila se, když si uvědomila, kdo se k ní blíží s dalšími vojáky. Otočila se a jednomu ze svým přátel něco řekla. Pak jsem ji zase přestala věnovat pozornost, protože jsem se musela dostat přes vojáky co tuhle zemi chránili.

Nevím přesně co se stalo, ale cítila jsem za sebou něco přítomnost a než jsem se stačila otočit tak jsem začala cítit bolest. Někdo jakoby mě praštil něčím opravdu tvrdým zezadu do hlavy. Nepředpokládala jsem se to a tak jsem nestihla ani zabránit tomu, abych spadla za zem. Kde jsou vojáci Hybernu co šli se mnou? Jsou mrtvý? O víc věcech jsem nestihla přemýšlet, protože se svět ponořil do temnoty.

°

Bolela mě hlava. Strašně mi v ní tepalo. Slyšela jsem hlasy jak se o něčem nesmyslném dohadují, ale nebylo jim pořádně rozumět. Jakoby to byl spíš jen šum než nějaká slova.

Nakonec jsem začala hlasům rozumět a rozeznávat je. Ženské a mužské hlasy. Tak povědomé. Už jsem je slyšela.

Pomalu jsem otevřela oči a snažila se přizpůsobit světlu co bylo v místě, kde jsem byla.

,, Už je vzhůru." oznámil ženský hlas, který bych poznala nejspíše kdekoliv. Feyre. Feyre? Jak je to možné? Kde to jsem? Co se stalo? Co... Co se děje? Poslední co si pamatuju je útok na hlavní město Letního dvora a pak... Nic. Kdo vyhrál? 

,, Nechápu proč ji máme v našem hlavním stanu. " ozval se mužský hlas.

,, Protože je to moje sestra, Rhysi."

Několikrát jsem ještě zamrkala a zvykla si na světlo. Byl to stan. Velký stan. Přede mnou stala u stolu Feyre a ostatní. Rhysand, Cassian, Mor.

,, Jo a taky je jedna z velitelu armády Hybernu." řekl Cassian.

Já a velitel armády Hybernu? K smíchu. Bez nulových zkušeností v taženích a strategii by to bylo k ničemu.

Podívala jsem se na svojí sestru. Sestru, která mě dvakrát opustila a zeptala jsem se jí. ,, Kde to jsem?"

,, V našem táboře. Proč si, Victorie, na straně Hybernu? Proč za ně bojuješ?" Zeptala se mě Feyre.

Nevěděla jsem co pořádně odpovědět. Abych se vám mohla pomstít, abych dokázala, že jsem lepší než ty a Neste s Elain. Abych dokázala, že existuje čtvrtá sestra. ,, Dal mi střechu nad hlavou. Proč bych mu nějak svou vděčnost neplatila?"

,, Tohle není odpověď, Victorie." namítla Feyre. A co to tedy je?

Rhysand se posměšně ušklíbl. ,,A chovali se k tobě ukázkové, co?"

,, Měla jsem vše co jsem potřebovala." odpověděla jsem.