Nádvořím se rozlehlo řinčení meče o kamenné kostky nádvoří. Namířila jsem meč na svojí protivníci, která se jen hrdě usmála a sehnula se pro meč.
Je to možná týden od doby co mi dal král dar a moje schopnosti jakoby se mnohem víc vylepšili. Všechno najednou jakoby šlo mnohem lépe než před tím bez toho, aby mě něco drželo zpátky.
,, Výborně. " ozval se za mými zády mužský hlas a hned pokračovala. ,, Vypadá to, Elthano, že budeš mít brzo konkurenci."
Otočila jsem se a uviděla jsem před sebou muže. Černé vlasy, černé oči a bledá pleť. Další víla odsud z Hybernu. Neslyšela jsem co Elthana odpověděla a pokud vůbec něco odpověděla.
Muž zaměřil svou pozornost opět na mě a udělal několik kroků ke mně a natáhl ruku. ,,Markus. " Stiskla jsem mu ruku a řekla mu své jméno. ,, Victoria."
,, Vím, kdo jsi. Mluvil o tobě v jednu dobu celý hrad. Naše posila v řadách. Bude se to hodit. " Odpověděl Markus.
,, Co tu chceš, Markusi?" Zeptala se Elthalna, co právě uklízela meč na své místo.
Markus jakoby se narovnal a byl ještě vyšší než jsem si vůbec uvědomovala. Mohla jsem mu být tak po ramena. Copak jsou všechny víly tak vysoké a silné jako vypadá Markus? ,, Král vydal rozkaz. Chystáme se k tažení. Obě se připravte. "
Odpověděl a pak se otočil a odešel z nádvoří pryč, zpátky do hradu. Proč mizel ve dveřích přišlo mi, jakoby by na mě mrkl. Blbost. Jen přelud, nic víc.
,, Uvidíme, jestli na bojišti zvládneš přežít, alespoň do půlky bitvy a nebo jestli seš nám úplně k ničemu. " řekla Elthana.
YOU ARE READING
UNHEEDED III.
FanfictionCítila jsem jakoby se mi zastavilo srdce. Jakoby moje tělo shořelo, aby se mohlo změnit. Byla to největší bolest co jsem kdy cítila. Prvý nádech vzduchu bolel. Jako bych vdechovala ledový vzduchu. Pod sebou jsem cítila studenou podlahu. Všechno tady...
